Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 887 nalezených)



| Autor: Josef Moucha | Vydáno dne 19. 01. 2016 |

01aPilotní výstavy zpřístupňující nové Art Centrum Galerie 4 v Chebu se účastní stovka fotografů a fotografek. Je mezi nimi šest pedagogů Institutu tvůrčí fotografie FPF SU: profesoři Vladimír Birgus a Jindřich Štreit, docenti Pavel Mára a Václav Podestát, doktor Tomáš Pospěch a magistr Josef Moucha. Posledně jmenovaný přispěl do knižního katalogu textem, rekapitulujícím tři desítky let činnosti nejstarší fotografické výstavní síně na západě Čech. Kurátorem výstavy nazvané Art Centrum Galerie 4 a editorem stejnojmenného katalogu je zakladatel a ředitel instituce Zbyněk Illek. K žánrově pestré výstavě přizval osvědčené autory z osmi zemí, jejichž díla vystavoval v historické Galerii 4. Uskutečnil v ní celkem 556 výstav: 344 pod vlastní hlavičkou, 138 u tuzemských a 74 u zahraničních partnerů. Současnou instalaci chebské fotografické galerie, sídlící v pěti podlažích bývalé barokní sýpky, vystřídá v březnu inovovaná verze rozsáhlé expozice Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity, připravená k čtvrtstoletí jeho činnosti. Premiéru měla loni v Domě umění v Opavě a reprízy v galerii Opera v Ostravě a v galerii Medium v Bratislavě, kde byla uvedena v rámci mezinárodního festivalu Měsíc fotografie. Více informací: https://www.youtube.com/watch?…



| Autor: administrator | Vydáno dne 11. 01. 2016 |
 
01


| Autor: administrator | Vydáno dne 11. 01. 2016 |

01David Váňa

Off_festival příjemně doplňuje Měsíc fotografie v Bratislavě o svěží tvorbu současných umělců. Poslední, již pátý ročník se koná ve dnech 6. – 20. listopadu 2015 opět v prostorách Pisztoryho paláce. Samotné prostory bývalého Leninova muzea dávají festivalu zvláštní atmosféru. Lehce omlácené zdi, poškrábaná dřevěná masivní futra dveří, vysoké stropy se secesními prvky a všudypřítomné vrzání dubových parket, které s každým krokem vypráví příběhy z časů zašlé slávy. Festival poskytuje velkorysé podmínky pro prezentace děl mladých umělců pracujících s médiem fotografie. Off_Festival se v roce 2010 uvedl výstavou Young & Fresh, v roce 2011 zkoumal rozdíl mezi fikcí a faktem. Ročník 2012 se nesl v duchu subjektivního vnímání krásy a bizarnosti a v roce 2013 zprostředkoval celkový pohled na slasti a strasti generace Y (dětí narozených mezi léty 1986 – 1995). Následující ročník přinesl revoluční manifest, jak tvrdí autoři festivalu. Poslední ročník je o hledání smyslu a autentičnosti v interpretacích nebo apropriacích. „Vše už tady jednou bylo. Vše už bylo jednou řečeno. Poznáme hranice autenticity a originality? Vytváří interpretace a apropriace výtvarných, literárních, či hudebních děl dílo nové? Nacházíme smysl v rekonstrukci už vypověděného a v replikaci unikátního s novým kontextem?“  – ptají se pořadatelé. Festival se skládá z 21 výstav, jednotlivých autorů nebo škol. Mimo jiné zde vystavuje Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a Univerzita umění v Poznani. Z jednotlivých autorů například Tomáš Mikule, Tomáš Chadim, Lenka Lukavičová. Festival reflektuje a potvrzuje současný trend moderní fotografie, kdy se fotografie stává více konceptuálním dílem. Ze současné fotografie jako by se pomalu vytrácel její 2D zážitek a je doplňován jiným rozměrem. Fotografie bez explikace není kompletní. Autorka Daesung Lee (Jižní Korea) představuje sérii fotografií ze současného Mongolska. Obyvatelé mongolských stepí jsou vyfotografováni v tradičních krojích představujících jejich způsob života. Fotomontáží je za ně vložena fotografie původní krajiny, v kontrastu s krajinou současnou, kdy autorka upozorňuje na podstatnou proměnu krajiny v nehostinnou poušť. 35% Mongolů žije kočovným způsobem a jejich přežití závisí na přírodě. Cyklus Šedá kniha od Lenky Lukačovičové (SK) je nazván dle spisu nepravdivých výpovědí obětí politických procesů z padesátých let v bývalém Československu, při kterých byly neprávem vězněny, mučeny nebo popraveny desetitisíce lidí. Autorka se zaměřila hlavně na osudy ženských vězeňkyň. Současně se volně inspirovala příběhem Dagmar Šímkové a Milady Horákové. Instalace se skládá ze šesti částí překračující hranice fotografie. Autorka používá kolódiový proces přenesený na sklo. Portrét dvou žen originálně zasazených do pórobetonové tvárnice se průhledem překrývají a vytváří tak zajímavou a velmi působivou iluzi. Jedním z dalších částí instalace je citace z deníků Dagmar Šímkové. Text deníku je velmi silným zážitkem.



| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 01. 2016 |
pozvanka

 



| Autor: administrator | Vydáno dne 04. 01. 2016 |
hana-connor-opera-pozvanka

 



| Autor: administrator | Vydáno dne 04. 01. 2016 |



| Autor: administrator | Vydáno dne 17. 12. 2015 |
01m

 



| Autor: administrator | Vydáno dne 02. 12. 2015 |



| Autor: Josef Moucha | Vydáno dne 02. 12. 2015 |

01

Vstup na besedu je zdarma, rezervace je nutná na lgp@lgp.cz, informace o knize na www.pavelmara.cz



| Autor: administrator | Vydáno dne 02. 12. 2015 |

 

f



| Autor: administrator | Vydáno dne 27. 11. 2015 |
01 02

 



| Autor: administrator | Vydáno dne 18. 11. 2015 |

Ostrava v důchodu    (editovat)

18. 11. 2015 St 09.56 od David Macháč | Aktuálně

01POPÍLEK V DUŠI Města se svými projevy duchovního života podobají člověku. Každá lidská bytost skrývá pod povrchem něco jedinečného a zvláštního, bez nároku odhalit ono tajemství na první pohled. Stejným způsobem se chovají města. Některá se otevřou návštěvníkovi již při prvním setkání a svou zjevnou malebností osloví každého příchozího. Ten nemusí nic objevovat, vše je mu nabízeno s lehkostí a samozřejmostí. Průvodci nás učí, že slovo nádhera je v českých zemích synonymem pro Prahu, Telč, Český Krumlov atd., ale pak existuje krása, kterou si musíme nějak zasloužit, aby nám byla zjevena.

Města, která se dlouhodobě utvářela složitými sociálními procesy, jsou vesměs obtěžkána komplexy, brání se setkání, poznávání, rozhovoru, nedůvěřují narychlo nabízenému vztahu. Jsou pocitově a myšlenkově hermeticky uzavřena a svá poselství sděluji jen za určitých podmínek a jen vyvoleným lidem. Pro jejich podpovrchové poznání nestačí nastudovat průvodce o atrakcích a dějinách dané lokality. Taková města musíme dlouhodobě zakoušet na vlastní kůži, bez předsudků a zděděných stereotypů vnímání. Vstupenku k prožitku genia loci můžeme získat například každodenním touláním v centru i na periferii a trpělivým čekáním na pozvolné vynořování skryté krásy.

Ostrava patří k těm aglomeracím, které nás nutkají ke stálému dobývání, stejně jako uhlí skryté v její duši. Pokud nechceme, aby nám Ostrava nastavila lhostejnou nebo nepřátelskou tvář, musíme se podílet na utváření vzájemného náročného vztahu, ve kterém se nic neodpouští. Ostrava byla a částečně stále je poetické město. Kdo si ji zamiluje, tak má jistotu, že je to navždy. Největším úskalím současného soužití s Ostravou je její momentální ztráta osobnosti a neuchopitelná proměnlivost. Architekti, urbanisté, developeři Ostravu převlékají do stále nových, ale nepadnoucích šatů. Její kdysi prostý, skromný, přesto důstojný oděv utkaný z režných cihel, ozdobený šperky z ocelových potrubí, je bezradně nahrazován něčím provizorním, co je předurčeno na jedno použití. Ostrava, která kdysi nosila v kabelce černobílá líčidla a voněla při prvním schůzce parfémem koksovny, je najednou sterilní, není už ani černobílá jen divně šedá. Ostravská slova zněla syrově a pravdivě, dnes jsou inspirací pro parodii a umělý folklor. Ostrava byla hrdá, mluvila hlasitě, dnes jen nezřetelně šeptá.



| Autor: administrator | Vydáno dne 18. 11. 2015 |