Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 863 nalezených)

pátek 31. října 2014 8:31 Autor: Ivan Augustin

Repro: archiv SU

Co: výstava „První společná“
Anotace: Společná prezentace prací dvou absolventů Ateliéru reklamní fotografie Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně prostřednictvím jejich projektu dis/connected, jenž se dotýká tématu sociálních sítí a současného fenoménu digitální interakce mezi lidmi.
Kde: Divadlo Jiřího Myrona, Čs. legií 14, Ostrava
Kdy: do 10. prosince 2014; vernisáž 30. října v 17 hodin

 

 



| Autor: Augustin | Vydáno dne 04. 11. 2014 |

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Text ve formatu pdf ke stažení



| Autor: Josef Moucha | Vydáno dne 04. 11. 2014 |
| Autor: administrator | Vydáno dne 28. 10. 2014 |
Martin Kollár, ze souboru Field Trip, Oskar Barnack Award 2014

Letošní 45. ročník fotografického festivalu v Arles, tradičně probíhající po téměř celé léto, už předem budil velkou pozornost. Bylo to totiž naposledy, kdy v jeho čele stál François Hébel. Ten už Rencontres d’Arles krátce vedl v letech 1986 a 1987, kdy poprvé začal pořádat výstavy v upravených industriálních halách, a potom nepřetržitě od roku 2002. Nepochybně měl zásadní zásluhu na tom, že se skomírající festival podařilo zachránit a vybudovat z něj jednu z nejvýznamnějších fotografických akcí s ohromným rozpočtem (loni 6,3 milionů eur), jakým nedisponují ani organizátoři Benátského bienále, se stále rostoucím počtem návštěvníků, jenž se už přiblížil stovce tisíc, mnoha kvalitními výstavami a projekcemi, ohromnou přehlídkou fotografických publikací, odbornými sympozii i vzdělávacími programy, do nichž se loni zapojilo před deset tisíc žáků. Navíc se na festivalu podařilo vytvořit neoficiózní atmosféru, v níž se umělecké a kurátorské hvězdy prolínají s obyčejnými návštěvníky. Tyto zásluhy Hébelovi nikdo neupíral a neupírá – stejně jako to, že na rozdíl od řady jiných francouzských festivalů prosadil angličtinu jako jeden ze dvou oficiálních jazyků.

V posledních letech však začaly přibývat výhrady k nízké úrovni řady expozic (snad nejhorší to bylo před dvěma roky, kdy byl festival zaměřen na arleskou Národní školu fotografie), k tomu, že Hébel coby bývalý ředitel agentury Magnum dává až příliš velký prostor jejím členům, že při výběru zahraničních tvůrců je zaměřený jenom na určité regiony, jakými jsou kromě Francie či USA třeba Čína, Latinská Amerika a Afrika, zatímco s výjimkou Josefa Koudelky téměř ignoruje fotografy a kurátory z postkomunistických zemí střední Evropy (mezi nominátory soutěže Objevy nikdy nebyl žádný z této oblasti), že spolupracuje se stále stejnými lidmi. Postupně narůstaly jeho neshody s Majou Hoffmannovou, spolumajitelkou švýcarského farmaceutického gigantu Hoffmann - La Roche, která je významnou mecenáškou festivalu i jiných kulturních  institucí. Některých přímo v Arles. Spolu se svým otcem se například zasloužila o vybudování letos otevřené budovy Van Goghovy nadace a už před několika lety představila plán na velké kulturní centrum podle architektonického návrhu Franka Gehryho. Jenže tato budova, na kterou Hoffmannová věnuje prostřednictvím nadace LUMA desítky miliónů eur, bude stát přímo v areálu bývalých železničních opravárenských hal, v nichž bývá umístěna velká část festivalových výstav. Mnoho těchto hal bude zbouráno, proto festival bude mít k dispozici výrazně menší výstavní plochu. Hébel na protest proti tomu odstoupil z vedení festivalu, od příštího roku ho nahradí dosavadní ředitel Elysejského muzea v Lausanne Sam Stourdzé. Bude zajímavé sledovat nakolik se ubrání tlakům Hoffmannové, která před klasickou fotografií, jaká dominovala festivalu v Hébelově éře, dává přednost konceptuálně zaměřené tvorbě.



| Autor: Birgus | Vydáno dne 27. 10. 2014 |
Arles - poster

This year the 45th edition of the photography festival in Arles, traditionally held throughout most of the summer, garnered a great deal of attention even before it started. This year would be the final one with François Hébel at its head. Hébel already had a short stint as head of Rencontres d’Arles in 1986 and 1987, when he first began organizing exhibitions in converted industrial complexes; he was then head of the festival uninterruptedly from 2002 until 2014. Without question he was instrumental in saving a waning festival and helping to build it up into one of the most important international photography events, complete with a fantastic budget (in 2013 6.3 million Euro), something even the organizers of the Venice Bienniale cannot boast, and an ever-growing numbers of visitors – approaching a hundred thousand at this point, with a large number of fine exhibitions and screenings, a vast presentation of photographic publications, as well as expert symposia and educational programs, which alone counted ten thousand participants last year. In addition, the festival succeeded in creating a relaxed atmosphere, where star artists and curators can mix with regular visitors. This will always remain to Hébel’s credit – along with the fact that unlike many other French festivals, he forced through the use of English as one of two official festival languages.

In recent years, however, there has been a growing criticism of the inferior quality of a number of exhibitions (two years ago was probably the low point, when the festival focused on the Arles-based National School of Photography), as well as the perception that Hébel as the former director of Magnum agency allowed its members more than their fair share of exposure, that his selection of foreign photographers focused heavily on some regions to the exclusion of others – apart from France, leaning towards China, Latin America and Africa, while with the exception of Josef Koudelka ignoring photographers and curators from the post-communist countries of Central Europe (not one individual from this region was ever listed among the Discoveries Award nominators), that he collaborated with the same unchanging group of people. Over time there was also mounting discord with Maja Hoffmann, co-owner of the Swiss pharmaceutical corporation Hoffmann-La Roche, a major patron of the festival as well as of other culture institutions, some also located directly in Arles. Together with her father, Hoffmann contributed heavily to the construction of the Van Gogh Foundation building which opened this year, and already some years ago backed a plan for a large cultural center designed by Frank Gehry. There is a rub, however, as the said building to which Hoffmann is to donate tens of millions of Euro through the LUMA Foundation is to be located directly on the premises of the former rail depot facilities which now host a sizeable part of the festival exhibitions. Many of these depots are set to be demolished and the festival will thus lose a significant exhibition area. In protest against this, Hébel resigned in his capacity as the head of the festival, and as of next year the position will be filled by Sam Stourdzé, director of the Musée de l'Élysée in Lausanne. It will be curious to see how far will he in turn be able to withstand pressure from Hoffmann, who prefers conceptual photography to the classical photography which dominated the festival during Hébel’s tenure.



| Autor: Birgus | Vydáno dne 27. 10. 2014 |



| Autor: administrator | Vydáno dne 23. 10. 2014 |



| Autor: administrator | Vydáno dne 23. 10. 2014 |
| Autor: administrator | Vydáno dne 17. 10. 2014 |
středa 8. října 2014 8:16 Autor: Ivan Augustin

Foto: Ivan AugustinBRATISLAVA, HORNÍ BEČVA - Velký den prožila zásluhou prof. Mgr. Jindřicha Štreita celá Slezská univerzita 2. října ve slovenské metropoli. Dlouholetý pedagog Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty, jehož člověka při denním životním usilování oslavující dílo zná téměř celý svět, tam převzal čestnou hodnost doctor honoris causa.

Udělila mu ji Umělecká rada Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě, která si připomíná 65. výročí vzniku. J. Štreit na počátku devadesátých let působil na její tehdy nově vzniklé katedře vizuálních médií se specializací na fotografii jako první vyučující dokumentu.

Foto: Ivan AugustinJeho kontakty se slovenskou kulturou a jejími představiteli jsou však mnohem delší. Laudatio, které v Městském divadle Pavla Országha Hviezdoslava pronesl pohnutí se marně bránící prof. Ľubo Stacho, J. Štreita charakterizovalo jako stavitele mostů mezi českou a slovenskou kulturou. Při formování úzkého vztahu absolventa Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ke slovenskému kulturnímu prostředí sehrála významnou roli právě Bratislava. Vždyť právě zde našla Štreitova dokumentární fotografická tvorba po jeho návratu z vězení v osmdesátých letech prostor k prezentaci - nejprve v roce 1985 v „Galérii v paneláku“, tedy v bytě Marty a Ľuba Stacha, a později v roce 1988 v salónku kina Pohraničník. „Opět žiju a pracuju,“ napsal J. Štreit Ľ. Stachovi ještě před ní, 22. června 1985, kdy se znovu vrátil k myšlence organizovat četné kulturní aktivity přímo v místě svého prvního pedagogického působení v Sovinci, kde žije dodnes. K prvním výstavám, jež tu připravil, patřila prezentace díla slovenského výtvarného umělce Rudolfa Sikory.



| Autor: Augustin | Vydáno dne 08. 10. 2014 |

Pedagog opavské fotografické školy převzal v Bratislavě čestný doktorát. Není to maličkost. Jedná se o velké mezinárodní uznání.

Opava – Jindřichu Štreitovi, světoznámému fotografovi a pedagogovi Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty (ITF FPF) Slezské univerzity v Opavě, se dostalo velkého ocenění v podobě mezinárodního uznání. Je totiž historicky prvním fotografem v Česku a na Slovensku, jemuž byl udělen titul Doctor honoris causa. Stalo se tak ve čtvrtek 2. října 2014 v 11.00 hodin v Městském divadle P. O. Hviezdoslava v Bratislavě. Jindřich Štreit převzal čestný doktorát z rukou akademického malíře Stanislava Stankociho, rektora bratislavské Vysoké školy výtvarných umění, která mu titul udělila a která právě slaví 65. výročí svého založení.

Tím vším ale slavnostní druhý říjen v Bratislavě neskončil. O čtvrté hodině odpolední se v tamní Galerii Medium otevřela výstava Jindřicha Štreita a Rudolfa Fily spojená s křtem knihy nazvané Obraz a slovo. Připomeňme, že slovenskému malíři Rudolfu Filovi byla v tento den udělena stejná čestná hodnost jako jeho příteli Jindřichu Štreitovi. Toho přijeli do Bratislavy podpořit jeho kolegové z ITF včetně děkana FPF Zdeňka Stuchlíka a vedoucího ITF Vladimíra Birguse.

 

 

 

 

 

 

 

 

 



| Autor: administrator | Vydáno dne 08. 10. 2014 |
úterý 30. září 2014 8:11 Autor: Ivan Augustin

Foto: Ivan AugustinOPAVA - Mezi třemi osobnostmi, které letos získaly Cenu Statutárního města Opavy, byl 24. září ve Slezském divadle také prof. PhDr. Vladimír Birgus, vedoucí Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty. „Ocenění nepatří jen mně, ale jistě celému našemu pracovišti,“ uvedl těsně po jeho převzetí a Opavu nazval svým druhým domovem.

„Za dobu, kdy tu působím, bylo už o mně napsáno úplně všechno,“ usmívá se V. Birgus (1954), aby tím naznačil, že čas, který ITF věnuje, se nachyluje ke čtvrtině století, ale zároveň i potvrdil, jak na něj a na nové potřeby za výrazné pomoci kolegů reaguje. „Poslední roky prožíváme ve znamení generační obměny týmu pedagogů. Byl výrazně omlazen,“ specifikuje. Posílily ho osobnosti s pedagogickými zkušenostmi odjinud, Mgr. Štěpánka Stein, Mgr. BcA. Rafał Milach, Mgr. Josef Moucha, MgA. Petr Vilgus, Ph.D., do výuky se už zapojili také někteří z posluchačů doktorského studia (MgA. Mgr. Jan Mahr a MgA. Marek Malůšek).



| Autor: Augustin | Vydáno dne 30. 09. 2014 |



| Autor: administrator | Vydáno dne 29. 09. 2014 |

Co: Akademická slavnost Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě
Anotace: Světu známému autorovi a dlouholetému pedagogovi Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě bude VŠVU udělen čestný titul doctor honoris causa.
Kde: Městské divadlo P. O. Hviezdoslava, Laurinská 19. Bratislava
Kdy: 2. října 2014 v 11 hodin

Už vloni v červenci obdržel prof. Mgr. Jindřich Štreit z Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě zprávu, jíž mu její rektor, akademický malíř prof. Stanislav Stankoci sdělil, že se Umělecká rada VŠVU rozhodla udělit mu čestný titul doctor honoris causa. Když se teď termín této události blíží, připomíná si J. Štreit znovu hlavní životní mezníky. „Jak mi v osmdesátých letech jako odehnanému od učitelské profese na postu dispečera Státního statku Ryžoviště na Bruntálsku koupili mé štěstí, tedy fotoaparát, jak jsem od otce, profesí učitele, dostal ten první, a to bez očekávání, že se fotografování budu systematicky věnovat, a jak mě k němu až za studií na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci podnítil profesor Jan Bukovjan,“ přemítá Štreit. „Těm, kdo mě a mou tvorbu lépe poznali, obvykle říkám, že už je asi ničím nepřekvapím. Ale přesto vždy přijde něco nového,“ dodává.

Repro: archiv SUVŠVU v Bratislavě si letos připomíná 65 let existence. Slavnostním zasedáním její Umělecké rady vyvrcholí řada aktivit, jež se k tomuto výročí vztahují. Hodnost doctor honoris causa bude J. Štreitovi udělena „ve smyslu statutu VŠVU na základě návrhu kateder, a to jako významnému umělci a pedagogické osobnosti, kterou vnímáme jako mezinárodně uznávanou odbornou a morální autoritu,“ říká se v oficiálním sdělení.

Možná by mohla vzniknout otázka, proč právě VŠVU. Návrh na udělení čestného doktorátu J. Štreitovi je oceněním jeho podpory všestranné spolupráce mezi VŠVU a Slezskou univerzitou reprezentovanou ITF. „Je zároveň projevem vděčnosti za prohlubování kolegiálních vztahů a přátelství nejen mezi jejich pedagogy, ale též mezi umělci obou našich zemí,“ uvedl rektor VŠVU S. Stankoci. „Opavu jsme dobře monitorovali, vždyť od prvních let existence nového uměleckého pracoviště u nás Jindra Štreit vyučoval dokument,“ konstatuje zakladatel katedry fotografie na VŠVU prof. Ľubo Stacho a vzpomíná na společně realizované tvůrčí dílny i další aktivity. Ještě než byly nastartovány, začal si J. Štreit do svých údajů o autorských výstavách zaznamenávat první zahraniční. „V Galerii v paneláku ji v roce 1985 uspořádal právě Ľubo Stacho. Dnes to mladším nemusí mnoho říkat, ale v tehdejší době se takový počin rovnal hrdinství,“ poznamenává J. Štreit.



| Autor: Augustin | Vydáno dne 29. 09. 2014 |