Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 161 nalezených)

| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-60 | 60-75 | 75-90 | 90-105 | 105-120 | 120-135 | 135-150 | 150-161 |
     

Projekt Mieleszki – Polský dokumentarista Pawel Grześ vykonal něco přirozeného, v dějinách světové fotografie mnohokráte vyzkoušeného, snad bychom tedy mohli dodat, že i banálního nebo neaktuálního: portrétoval obyvatele vesnice Mieleszki při polsko-běloruských hranicích. Lidé sami nebo ve skupinách stojí před svými domy, poklidně a soustředněně se dívají do objektivu, tak jak jsme tomu uvyklí z rodinných alb, ze starých fotografií nebo z prací mnoha světových autorů minulosti. Podmanivá závažnost této práce se skrývá až v nuancích, které vyniknou při bližším pohledu, a především v důslednosti, s jakou byl projekt autorem realizován. Pawel Grześ vyobrazil Bělorusy z osobité polské vesnice před jejich staveními. Zachytil nejen všechny obyvatele obce a to důsledně, včetně náhle zemřelé, která je tedy vyportrétována v rakvi, ale přitom zachytil také všechny domy, ve kterých tito lidé bydlí. Takto pořízené černobílé fotografie následně vyzvětšoval na metrový formát a s vydatnou pomocí místních obyvatel je umístil na ploty před jejich obydlí.

Přímý pohled do objektivu – Dokument, donedávna v polské fotografii zcela výjimečný, si zde získává v posledních letech stále významnějšího postavení. Také princip statické dokumentární fotografie, kdy snímaná osoba stojí čelně k divákovi, vědoma si toho, že je fotografována, který je již delší dobu znovu aktuální v německé nebo americké fotografii, si v posledních letech opět hledá výraz i ve fotografii střední Evropy. Jako inspirační zdroje slouží řada prací významných světových fotografů minulosti a také Pawel Grześ může úzce navazovat na vynikající polskou tradici prací Adama Bułhaka nebo Zofie Rydet.



| Autor: Tomáš Pospěch | Vydáno dne 02. 09. 2006 |
Výstava Americká fotografie ve francouzských sbírkách
Výstava Americká fotografie ve francouzských sbírkách
  
  
37. ročník Rencontres d’Arles, nejstaršího fotografického festivalu světa, měl letos v létě méně internacionální charakter než tomu bylo v posledních letech obvyklé. Důvodem byl právě probíhající Rok frankofonie, kvůli němuž nebývale velká část z 50 výstav oficiálního programu pocházela z Francie. Pořadatelé přitom příliš nevyužili skutečnosti, že mezi více než šesti desítkami států, v nichž se mluví francouzsky, jsou i fotograficky tak vyspělé země jako Kanada nebo Švýcarsko. Druhou změnou, odlišující letošní ročník od předchozích, byl zcela jednoznačný důraz na dokumentární fotografii a fotožurnalistiku, vedle nichž se ztrácely nepočetné ukázky inscenovaných snímků, krajinářských fotografií, konceptuální tvorby nebo intermediálních děl. Přitom Francie má samostatný festival reportážní a dokumentární fotografie v Perpignonu. V minulých letech už byla patrná úzká spolupráce arleské přehlídky s agenturami Magnum a Vu, ale ještě nikdy nebyla tak intenzivní jako nyní.




| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 01. 09. 2006 |
Sergej Bodrov, Bez názvu, 2000
Sergej Bodrov, Bez názvu, 2000
    
Výstavní program letošního FotoFestu, probíhajícího v březnu v desítkách muzeí, galerií, bank, kaváren a upravených bývalých továren a skladišť v Houstonu i v nedalekém Galvestonu, měl dva tematické okruhy – Umělci reagují na násilí a Země. Oba byly pojaty značně politicky, jak už to na tomto největším fotografickém festivalu v USA bývá zvykem. Spoluzakladatelé a ředitelé FotoFestu Frederick Baldwin a Wendy Watriss totiž vždy dávají velký prostor expozicím, které bojují za práva různých menšin, konkrétně především hispánských a černošských obyvatel USA, apelují proti globalizaci a ekologickým katastrofám, ukazují kontrasty bohatství a chudoby, protestují proti válečnému běsnění v různých částech světa. Nebrání se účasti světoznámých tvůrců, kteří dominují festivalům v Paříži, Moskvě nebo Madridu, ale tradičně akcentují hlavně méně známé autory a představují fotografickou tvorbu z oblastí, které na mnoha jiných festivalech stojí stranou zájmu. FotoFest tak pomohl třeba latinskoamerické, čínské, korejské, jihoafrické, arabské, ruské, české či slovenské fotografii při cestě na mezinárodní scénu. Podle Baldwina a Watrissové má být festival především platformou pro objevy a poskytování příležitostí.













| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 01. 09. 2006 |
Fotografie Miroslava Tichého
Fotografie Miroslava Tichého
  



Takto charakterizoval kurátor Moravské galerie Jiří Pátek v úvodu výstavy „Umělci pro Miroslava Tichého“ podstatu mediální bubliny. Prezentace Miroslava Tichého (nar. 1926) se odehrála na jaře 2006 paralelně v Domě umění a Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně. Centrem byla projekce mýtotvorného filmového dokumentu „Tarzan v důchodu“, od ní se jako kruhy šířily rané kresby a obrazy a  „fotografie z 60. – 90. let“. Pro pochybující Tomáše byla k dispozici monografie v renomovaném nakladatelství (TORST, 2006,  text Pavel Vančát, Roman Buxbaum) a především prezentace typu „tito proslulí umělci a teoretikové se přece nemohou mýlit“. Kdo by se snad mýlit odvážil, může si otevřít desítky webových odkazů, v nichž naši i evropští publicisté i teoretikové  jihnou před zázračně objeveným géniem osmdesátiletého podivína. Za zázrakem stojí kyjovský rodák Roman Buxbaum (1956), švýcarský lékař a konceptualista. Nejasnosti kolem autorských práv charakterizuje asi nejlépe titulek v „iDnes“ (7.8.2005) – „Jak zpeněžit podivína“ a pochybnosti části odborné fotografické obce.

Brněnské prezentace si umožnily učinit  úsudek na základě výběru z díla Miroslava Tichého. Dům umění představil ranou kreslířskou a malířskou tvorbu, vznikající v době nedokončeného studia na AVU i po návratu do Kyjova ve 40. a 50. letech. Autor se jeví jako schopný kreslíř, pěstující projev čapkovský, špálovský, a dokonce ovlivněný i Svolinským. Ze souboru se vymyká gestický barevný Akt. Podobně jako u Májovci – naskýtá se paralela s Richardem Fremundem anebo s jeho přítelem žijícím v blízkosti Kyjova, Vladimírem Vašíčkem – byl Miroslav Tichý zaujat příkladem Jana Baucha, Jana Kotíka, ale i Jana Zrzavého. Touto tradicí prošel, ale paralelně s Boudníkem a informelisty se od ní  odvrátil. Přesto jeho raná tvorba, po setření nánosů špíny a prachu, patří do sféry moravského nezávislého projevu 40. a 50. let s jeho tendencí k barevnosti, gestismu a dekorativismu.



| Autor: Pavel Ondračka | Vydáno dne 01. 09. 2006 |
Tomáš Pospěch – Hranice
  

   

Petr Nagy – Potštát

    
  

Hranicko je oblast pozoruhodná svou neobyčejnou nezvláštností. Nikdy v minulosti nemělo to štěstí, že by bylo povšimnuto jako specifická rázovitá oblast, ať už umělecky, národopisně nebo historicky. Vsazeno mezi výrazné regiony Hané, Valašska a Lašska nenese atraktivní, jasně postižitelnou a srozumitelně předatelnou identitu. Není krajem Janáčka, Bezruče, Wolkera, zbojníka Ondráše, oveček, kyprých žen, bohatých krojů, gastronomických pochutin. Ve stínu okolních významnějších oblastí si zde lidé mnohem tišeji, jistě ale se stejnou přirozeností a intenzitou, předávali z generace na generaci, co za svůj život vytvořili: své zkušenosti a niterný vztah k místu.

Region Hranicka, vlastně přirozenou spádovou oblast města Hranic, tvoří téměř třicet obcí. Třiadvacet z nich, včetně měst Hranice a Potštát nebo historických městysů Drahotuš a Hustopeč nad Bečvou, je sloučeno ve sdružení Mikroregion Hranicko. Unikátnost zdejší oblasti nespočívá v souhrnu etnografických zvláštností, ale v podivuhodné přírodní i kulturní trojjedinosti: Na malé územní ploše zde nacházíme tři různé charatery krajiny, formy uspořádání vesnic, odlišně vytvářených mezilidských vztahů i historických okolností: Hornatých bývalých Sudet, údolí Moravské brány a mírné pahorkatiny Záhoří.



| Autor: Tomáš Pospěch | Vydáno dne 24. 07. 2006 |
Graduates

 

Opava, Dům umění, Pekařská 12, June 22 – August 20, 2006

The exhibition is organised by the Institute of Creative Photography of the Faculty of Philosophy and Science, Silesian University in Opava, in cooperation with the  House of Art in Opava and  with financial supportfrom the Silesian University in Opava, the Ministry of Culture of the Czech Republic, the Staturory Town of Opava, the Statutory Town of Ostrava, the Moravian-Silesian Region, the State Cultural Fund of the Czech Republic, and the companies FotoŠkoda, Canon CZ and My Hotel.

Selection of photographs for the exhibition and catalogue: Vladimír Birgus
Graphic design of the catalogue: Otakar Karlas, Barbora Kuklíková
Catalogue (228 pages) published by Silesian Universty and KANT.

Over the past fifteen years the Institute of Creative Photography has changed beyond recognition. When the Silesian University was founded in 1991, many were sceptical, given that the Institute had for twenty years been part of the Association of Czech Photographers and that the method of study was distance learning. Today, however, the university is among leaders of six Czech further education institutions that offer photography as an independent field of study. During the past fifteen years the ICP's teaching staff has grown considerably, and the current nine permanent and ten visiting members of staff include a number of eminent photographers and photographic theorists. In the early days of the Silesian University none of the staff members had achieved senior academic qualifications, but the teaching staff now numbers one professor and three associate professors. Students used to have to provide all their own photographic equipment, but they are now able to use well-equipped studios, dark rooms and a computer room, and can also borrow professional cameras. There has been a sharp increase in the number of course applicants - this year almost three hundred applicants took the entrance exams, a record in our short history of photographic education. While at the beginning of the 1990s ICP students were almost all Czech and Slovak, today almost a third are foreign. Most are Poles and Slovaks, but there have also been students from Germany, the US, Italy, France, Croatia, Russia, Ukraine and Belarus. The most important thing, however, are the results of study, and what graduates go on to achieve. This exhibition is designed to provide something of a survey in this regard. Although it is the largest exhibition ever mounted by the Institute of Creative Photography, it is one of a number of public displays of the work of ICP students and graduates. It follows on in particular from two extensive exhibitions, ICP 25/5 in 1996, and ICP – Degree Work 1998-2003, which after premiering in Opava were shown in a number of Czech, Polish and Slovak cities.



| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 19. 06. 2006 |
koncept úvodního slova Pavla Máry výstavy v Atmospheře

Záměr uspořádat společnou výstavu „14 studentů ITF“, Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, nebyl určitě náhodný. Kurátorka výstavy Nadia Rovderová naši školu dobře zná a na realizaci projektu měla velký zájem i velký podíl. Projevilo se to navíc i velmi citlivou instalací, kterou výrazně přispěla, alespoň dle mého názoru, ke kvalitnímu a navíc určitým způsobem i „hřejivému“ charakteru výstavy. Dnes máte i Vy možnost posoudit výsledek.





| Autor: Pavel Mára | Vydáno dne 12. 06. 2006 |
Varšava – výstava ITF Patnáct
  
Varšavský Rynek Starego Miasta  vypadá jako dobře udržované středověké náměstí s množstvím dobových staveb v blízkosti katedrály sv. Jana a Královského zámku. Málokdo dnes po šedesáti letech od konce druhé světové války pozná, že zde v roce 1945 nezůstal téměř kámen na kameni a vše bylo pečlivě obnoveno podle zachráněných plánů a nákresů původních staveb. Neustále proudící turisté s cestovními bedekry i nezbytnými fotoaparáty procházejí na Zámeckém náměstí kolem Staré galerie Svazu polských umělců fotografů ZPAF, která už několik desítek let slouží výstavám fotografií předních polských i zahraničních fotografů. A protože Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě má dobré vztahy s polskou fotografickou scénou, mohli návštěvníci této galerie od 21.dubna do 11. května vidět v nádherných výstavních prostorách reprízu úspěšné studentské výstavy Patnáct – Patnáctý rok Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, která už byla uvedena v Praze, Vilniusu a Ostravě, ale pro Varšavu byla výrazně rozšířena o další práce. Vernisáž výstavy se konala ve slavnostním duchu za přítomnosti předsedy Svazu polských umělců fotografů Mariusze Wideryńského, zástupců velvyslanectví ČR a Českého centra ve Varšavě a polského Ministerstva kultury a národního dědictví i mnoha polských fotografů. Nebylo jen zdvořilostním připomenutím v úvodních proslovech, že se polská fotografie radikálně proměnila právě novým pohledem a tvorbou mladých lidí, kteří prošli studiem na ITF Slezské univerzity, vždyť absolventi ITF se dnes úspěšně prosazují v mnoha důležitých funkcích a jsou mezi nimi vedoucí katedry fotografie na Státní vysoké škole pro divadlo, film a televizi v Lodži, pedagogové několika vysokých a středních škol,  umělecký vedoucí časopisu Przekrój, pracovníci muzeí a galerií, fotoreportéři Gazety Wyborcze a dalších deníků a časopisů i přední reprezentanti reklamní nebo portrétní fotografie. I letos se na školu hlásí několik desítek polských uchazečů.

| Autor: Václav Podestát | Vydáno dne 16. 05. 2006 |
Filip Singer, Tádžikistán
  

Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona, Čs. legií 14, Ostrava
28. 4. – 30. 5. 2006 

Výstavu pořádá Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě
ve spolupráci s Institutem tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Kurátoři Vladimír Birgus a Aleš Kuneš.

Galerie Opera v Divadle Jiřího Myrona poskytuje prostor především mladým fotografům. Častými hosty jsou samozřejmě studenti a absolventi Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, ale objevují se i mladí tvůrci z jiných škol. Obvykle se však představují v rámci tématicky uzavřených skupinových expozic, kde mají možnost ukázat jen užší výseč ze své práce.

Výběr z tvorby teprve pětadvacetiletého pražského fotografa Filipa Singera je však natolik vyzrálý, že se kurátoři rozhodli dát expozici dostatečný prostor. Mladý dokumentarista a reportér má za sebou od počátku milénia řadu vlastních projektů, výstav v zahraničí i v pražských galeriích a již v roce 2003 získal prestižní novinářské ocenění v rámci soutěže Czech Press Photo. Publikuje také prostřednictvím zahraničních agentur a časopisů (Der Spiegel, Photo, Central Asia Times, Spektrum Picture, REA, GranAngular atd.) V Ostravě tak nutně  uvádí jen malý průřez ze své tvorby z posledních pěti let.



| Autor: Aleš Kuneš | Vydáno dne 01. 05. 2006 |

Jiří Ernest
   

Tomáš Dittrich  
  

Galerie mladých
Radnická 4, Brno
Vernisáž v 17:00 dne 16. 5. 2006
Výstavu zahájí Aleš Kuneš
17.5. – 9.6. 2006


Propojení autorské tvorby Tomáše Dittricha a Jiřího Ernesta nepatří do koncepce utvářející jakousi společnou a jedinou možnou „galerijní“ identitu, ale v celistvé expozici výstavního prostoru můžeme postupně objevovat adekvátní reprodukci jejich dialogu. V tomto dialogu mají jistě mnoho společného snahou o pronikání k podstatě, aniž by různosměrné kombinace narušuvaly celistvou atmosféru tohoto obrazového (a v podstatě dramatického a dynamického) rozhovoru. Pokusíme se zobecnit výsledky srovnání současné tvorby obou autorů.

Nepochybujeme jistě o tom, že paměť kulturní krajiny je naším dílem podobně jako postupně utvářený prostor města, kde nalezneme možná častěji nekontrolované bujení než v řádu přírody. Obě „krajiny“ však člověk uzpůsobuje pro sebe.

Osobitý kontrast pojetí obou fotografů začíná už v postupech záznamu obrazů. Digitální „městský“ Tomáše Dittricha (který však využívá tradiční černobílou transformaci a softwarem vytvořené „šumy“) a barevný, analogový Jiřího Ernesta pro krajinu (jež se proměňuje optickou alchymií s nutnými chybami použitého primitivního aparátu na principu camery obscury).








| Autor: Aleš Kuneš | Vydáno dne 01. 05. 2006 |
Miloslav Stibor, 15 Photographs for Henry Miller, 1968
Miloslav Stibor, 15 Photographs for Henry Miller, 1968
  

Opava, Kabinet fotografie Domu umění, Pekařská 12, May 2 – June 11, 2006. Curator: Vladimír Birgus. Catalogue published by the Institute of Creative Photography, Silesian University in Opava, ISBN 80-7248-354-4.

The 1960s used to belong to the most flourishing periods of the Czech art. Following the hardest Stalinist totality of the 1948-53 years, during which the only officially supported artistic direction was the dogmatically perceived Socialist Realism, literary, artistic, film and photographic works of art began to appear timidly in the late 1950s within the scope of day-to-day poetry.   The artists started continuing an interrupted tradition of avant-garde art, more and more often they sought for inspiration even in the current artistic trends and those, who were brave enough, showed their critical attitude to the governing regime. In the temporarily more liberal atmosphere of the 1960s violently disrupted by the military occupation of  Czechoslovakia in August 1968, a wide range of excellent films by Miloš Forman, Věra Chytilová or Jiří Menzel came into existence as well as literary works by Milan Kundera, Josef Škvorecký and Václav Havel, theatre performances by Alfred Radok,  Otomar Krejča or Jan Grossman, paintings by Mikoláš Medek, Adriena Šimotová and Václav Boštík or photographs by Jan Sudek, Jan Saudek and Jan Svoboda.



| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 26. 04. 2006 |
Miloslav Stibor, Nude 35, 1966
Miloslav Stibor, Akt 35
  

Kabinet fotografie Domu umění v Opavě, Pekařská 12, 2.5. – 11. 6. 2006. Kurátor: Vladimír Birgus. K výstavě vydal Institut tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě stejnojmenný katalog s českými a anglickými texty. Vernisáž 2. 5. 2006 v 17 hodin.

V Kabinetu fotografie Domu umění v Opavě je od 2. května do 11. června 2006 otevřena výstava fotografií Miloslava Stibora z 60. let. Ačkoliv tento klasik české fotografie má na svém kontě přes 160 autorských expozic a bylo mu věnováno několik monografií, výstava představuje řadu dosud nepublikovaných děl, která korigují dosavadní pohled na počátky jeho tvorby.
 
Šedesátá léta 20. století patřila k šťastnějším obdobím českého umění. Po nejtvrdší stalinistické totalitě z let 1948-53, kdy jediným oficiálně podporovaným směrem byl dogmaticky pojímaný socialistický realismus, začala v druhé polovině 50. let nesměle vznikat literární, výtvarná, filmová a fotografická díla v duchu poezie všedního dne. Tvůrci se opět snažili navazovat na přerušenou tradici avantgardního umění, stále více hledali inspiraci i v aktuálních uměleckých tendencích a ti odvážnější dokonce projevovali kritické postoje k vládnoucímu režimu. V dočasně liberálnější atmosféře šesté dekády, násilně ukončené okupací Československa v srpnu 1968, vznikla řada skvělých uměleckých děl.



| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 26. 04. 2006 |
Andrej Balco,  Michalovce, 2004
Andrej Balco, Michalovce, 2004
  

Brno, Galerie Artistů, 20. 3. – 23. 4. 2006

Zatímco v 70. a 80. letech dokument stál ve slovenské fotografické tvorbě ve stínu inscenované fotografie a intermediálních děl a byl výrazně reprezentován jenom několika tvůrci starší a střední generace, především Martinem Martinčekem, Karolem Kállayem, Ĺubem Stachem, Jurajem Bartošem a Stanem Pekárem, dnes má daleko výraznější postavení. Hlavní zásluhu na tom mají  zejména autoři, kteří se začali výrazně uplatňovat až v 90. letech: Andrej Bán, Alan Hyža, Martin Marenčin, Martin Kollár, Jozef Ondzik, Lucia Nimcová a několik dalších. Patří mezi ně i Andrej Balco (nar. 1973), jenž k tomu přispěl řadou svých dokumentárních cyklů i úspěšnou prací fotografa několika slovenských periodik.
   



| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 03. 04. 2006 |
Gustav Aulehla, Vojenská přehlídka v Krnově, 1960
  

VÝSTAVA OPAVSKÉHO DOMU UMĚNÍ

Opavský dům umění nabízí v těchto dnech ve svém Kabinetu fotografie výběr z díla Gustava Aulehly.
Praha, 24. 3. 2006

Opavský dům umění nabízí v těchto dnech ve svém Kabinetu fotografie výběr z díla Gustava Aulehly. Dosud málo známý fotograf-samouk zaujal nejen autora výstavy, historika fotografie a pedagoga Vladimíra Birguse. Také Česká televize zařadila nedávno do svého kulturního zpravodaje Panorama o Aulehlovi krátký medailon. Výstavu Takoví jsme byli, fotografie z 60. - 80. let provází také nerozsáhlý katalog.



| Autor: Václav Podestát | Vydáno dne 29. 03. 2006 |
Vladimír Birgus, Skotsko, 1978
  

Vladimír Birgus ovlivňuje mnohostranně dění v české fotografii jako fotograf, publicista, historik fotografie, pedagog i organizátor řady výstav. Coby neúnavný propagátor české fotografie je autorem a spoluautorem řady knih o fotografii. Šíře a intenzita Birgusových aktivit se ještě prohloubila s devadesátými léty. Při tak rozsáhlé odborné činnosti se jeho fotografická tvorba, především posledního desetiletí, přirozeně ocitá ve stínu ostatních aktivit, rozhodně ale není neznámá.








| Autor: Tomáš Pospěch | Vydáno dne 24. 02. 2006 |
| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-60 | 60-75 | 75-90 | 90-105 | 105-120 | 120-135 | 135-150 | 150-161 |