Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Jaroslav Rössler: Fotografie, koláže, kresby
Až donedávna byl český avantgardní fotograf, malíř, kreslíř a autor koláží Jaroslav Rössler (1902 – 1990) znám jen úzkému okruhu znalců české fotografie. Jak by také ne, když se teprve na konci svého poměrně dlouhého života dočkal několika samostatných výstav i určitého uznání doma i v zahraničí a dlouhá desetiletí citelně chyběla jakákoliv publikace souhrnně mapující jeho dílo. Teprve před necelými dvěma lety a téměř sto let od autorova narození vydalo pražské nakladatelství Torst v edici drobných čtvercových fotografických publikací Rösslerovu první monografii. Nyní byla vydána i dlouho avízovaná velká monografie tohoto autora, s podtitulem Fotografie, koláže, kresby.

V koncepci a výběru fotografií historika fotografie, pedagoga a fotografa Vladimíra Birguse, autora textu již první Rösslerovy knihy a Jana Mlčocha, vedoucího fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze ji vydal Kant, v současnosti vedle Torstu nejagilnější české nakladatelství zaměřené na fotografické publikace.
Vladimír Birgus se mapování autorů české avantgardy věnuje dlouhodobě. V několika posledních letech sestavil výstavu avantgardních fotografií Modern Beauty – Czech Photographic Avant-Garde 1918 - 1948, uvedené v Barceloně, Praze, Mnichově a Berlíně, připravil knihu Česká fotografická avantgarda a přede dvěma lety byl autorem výstavy, která představila tvorbu Jaroslava Rösslera v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu a byla reprízovaná na festivalu Foto Espaňa v Madridu.
Výrazně introvertní Jaroslav Rössler, snad česko-německého původu, se vyučil na začátku dvacátých let ve vyhlášeném pražském ateliéru Františka Drtikola. Se svým učitelem jej spojovala hluboká znalost soudobých trendů, řemeslná dokonalost děl i silný kontrast mezi moderností fotografií a archaičností jejich technického provedení. Ušlechtilé tisky se u Rösslera objevují ještě v roce 1948. V počáteční, ale neobyčejně progresivní tvorbě reagoval na kubismus i futurismus a ve svých světelných obrazcích a kompozicích s jednoduchými předměty vytvořil i ve světovém kontextu rané a radikální příklady abstraktní fotografie. Byl prvním z českých avantgardních autorů, který vytvářel fotogramy, tedy fotografie bez použití fotografického aparátu. Jako jediný fotograf zastoupený v Teigeho avantgardním sdružení Devětsil publikoval v meziválečných časopisech Pásmo, Disk a Stavba, spolupracoval s Osvobozeným divadlem a podobně jako řada dalších členů tohoto sdružení psal krátká filmová libreta, která nebyla pravděpodobně nikdy určena k realizaci. Dosud plně nezpracována a nezhodnocena zůstává autorova poválečná tvorba, stojící ve stínu ceněných děl meziválečných.
Oproti malé monografii z edice Fototorst obsahuje nová reprezentativní publikace z nakladatelství Kant o třetinu více reprodukcí značně většího formátu, vedle fotografií a koláží jsou v ní zastoupeny také Rösslerovy nepříliš známé plakáty, kresby i obrazy. Pocházejí jak z autorovy pozůstalosti, pražského Uměleckoprůmyslového muzea, řady amerických a německých sbírek, tak i od českých i zahraničních soukromých sběratelů. Velká část fotografií byla sice již publikována v první monografii z Torstu, ale velká monografie přináší konfrontace variant některých záběrů i několik Rösslerových barevných reklamních fotografií ze třicátých let a barevné experimentální izohélie z konce šedesátých a průběhu sedmdesátých let, které v první, výhradně černobílé monografii, zůstaly opomenuty.
Rozsáhlý text editora knihy Vladimíra Birguse se soustřeďuje na Rösslerovo stěžejní tvůrčí období let 1919 – 1935, tedy od prvního dochovaného drobného snímku Opus I do doby, než je za podivných okolností vyhoštěn z Francie, usazuje se na Žižkově, kde si otevírá komunální ateliér a volné tvorbě se až do druhé poloviny padesátých let věnuje jen sporadicky. Vedle podrobného zmapování autorovy tvorby i obsáhlé konfrontace se soudobými zahraničními fotografy opravuje některé tradované mýty a přináší i předatování některých prací. Na tento vstupní text navazují příspěvky dalších autorů. Jan Mlčoch rozšiřuje spektrum poznání Rösslerovy tvorby o oblast reklamy, které se věnoval především během dvou pařížských pobytů. Karel Srp se soustředí především na kresby a fotomontáže a obšírně se zabývá Rösslerovým obdivným a bytostným vztahem k rádiu, které se stává také častým námětem autorových prací. O dosud málo známé fotografově poválečné tvorbě, kdy výrazně experimentoval s nejrůznějšími technickými manipulacemi obrazu, píše Robert Silverio, kdežto experimentální polohy Rösslerovy tvorby i jeho vztahu ke konstruktivismu se v poněkud diskutabilním textu věnuje Mathew S. Witkovsky, historik umění z Washingtonské Národní galerie umění.
Objevná a dlouho očekávaná publikace konečně reprezentativně představuje tohoto klasika české fotografie. Fotografická publicistika tak splácí jeden z velkých dluhů, mnohé další však stále zůstávají. Stále zde citelně chybí přinejmenším monografie Eugena Wiškovského, teprve objevujeme představitele skupin a výstav F5, F3, F4 nebo českobudějovickou Fotolinii.

 


Jaroslav Rössler. Fotografie, koláže, kresby. Koncepce a výběr fotografií Vladimír Birgus a Jan Mlčoch. Texty: Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Robert Silverio, Karel Srp, Matthew S. Witkovsky. Grafická úprava: Otakar Karlas, Nakladatelství KANT, Praha 2003, 155 stran, 134 obrazových reprodukcí + reprodukce v textu. ISBN: 80-86217-48-5.


Autor textu je historik umění a fotograf, působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a Slezské univerzitě v Opavě


| Autor: Tomáš Pospěch | Vydáno dne 02. 06. 2003 | 3798 přečtení |

| Informační e-mail | Vytisknout článek |