Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Dějiny evropské fotografie: Polsko a Maďarsko 1900-1945 II.

.. dokončení stejnojmenného článku Petra Vilguse Dějiny evropské fotografie: Polsko a Maďarsko 1900-1945 I.

 



Významným publicistou, teoretikem a fotografem prvních desetiletí dvacátého století byl Jan Bułhak. Narodil se na území dnešní Litvy, svou praxi vykonal v drážďanském ateliéru Huga Erfurtha. Celý život vytvářel fotografie polské krajiny, které publikoval ve formě malonákladových alb i běžných knih. Vytvážel a vyhlašoval nové výtvarné směry (např. fotografiku), spoluzakládal kluby amatérů a účastnil se řady výstav v Polsku i v zahraničí.

V prvních letech své umělecké tvorby v letech 1912–1920 se Bułhak zabýval fotografováním nejrůznějších fragmentů polské architektury. Výsledkem tohoto dlouhodobého projektu byla rozsáhlá kolekce 10 000 snímků z nejrůznějších míst země, které jsou archivovány ve 158 albech pod názvem Polska w obrazach fotograficznych Jana Bułhaka. V pozdějších letech začal vytvářet díla v rámci jím vyhlášeného směru fotografia ojczysta (otcovská, případně vlastenecká fotografie), jejíž pravidla by se dala přirovnat k obdobné vlně maďarského národního stylu nebo k české vlastenecké fotografii za protektorátu. Prohlašoval, že vedle piktorialistické fotografie musí existovat směr, který bude natolik opravdový, že prospěje nejen umění samotnému, ale i svému národu.

Tyto snímky často byly až přehnaně sentimentální, na druhou stranu napomáhaly fotografickému mapování země, přičemž zaznamenávaly nejen divokou přírodu, ale i běžnou polskou krajinu včetně zásahů člověka.

Zcela mimořádnou roli nejen v polské fotografii na počátku dvacátého století hrál dramatik, spisovatel, filozof a malíř Stanisław Ignacy Witkiewicz (Witkacy). Nedržel se jednoho tvůrčího směru, vytvářel jak ušlechtilé tisky, tak i snímky, které lze směle zařadit k avantgardě. Na přelomu století se úžeji zaměřil na portrétní fotografii. V této době vytvářel snímky rodiny (zejména svého otce), obyvatel Zakopaného a rovněž předznamenal svou budoucí tvorbu řadou autoportrétů. Zprvu šlo o tradičním způsobem komponované a svícené záběry, později se začal zabývat nejrůznějšími experimenty. Těsně před první světovou válkou začal s pomocí speciálně upraveného objektivu snímat „makrofotografické portréty“, což byly zvětšené detaily jednotlivých částí tváře fotografovaného.

K nejznámějším Witkacyho snímkům patří Několikanásobný portrét vytvořený sérií zrcadel, který kromě vizuálních kvalit odráží i složitost a rozdvojení osobnosti jeho autora. V portrétní tvorbě se často mísí Witkiewiczova dramatická tvorba s prvky absurdity a vlastní smrtelnosti. Přelomovým momentem pro jeho tvorbu se stalo vydání knihy Autoportret pięciokrotny, která je autoportrétním souborem a kde se Witkacy nechává fotografovat v různých rolích, zaměstnáních a s pomocí grimas a rekvizit přesouvá diváka svých snímků do hlediště absurdního divadla. Ve svém katastroficky pojatém filozofickém díle Witkacy předvídal zánik evropské kultury. Zemřel vlastní rukou několik dní po nacistickém útoku na Polsko.

Mimo hlavní proud polské avantgardy se nacházely aktivity Stefana Themersona, který v roce 1937 vydával umělecký časopis f.a. (Film artystyczny). Šlo o autora s velmi širokým tvůrčím záběrem. Zpočátku vytvářel fotogramy, fotomontáže, později společně s ženou Franciszkou také experimentální filmy Europa, Drobiazg melodyjny nebo Przygoda człowieka poczciwego. Jeho výtvarnou tvorbu se prostupovaly prvky dadaismu a abstrakce. Po napadení Polska v roce 1939 odešel do Velké Británie, kde se stal anglickým spisovatelem.

Závěr

Kdybych měl parafrázovat úvodní slova této práce, pak bych prohlásil, že jsem od svého výzkumu středoevropské fotografie neočekával mnoho. Má počáteční skepse v kontrastu s kvalitou polské a zejména maďarské fotografické tvorby mně přivedly k závěru, že je nedobré omezovat svůj pohled na minulost fotografické tvorby na úzký průhled do několika nejvýznamějších národních fotografických škol (Francie, USA, SSSR, Velká Británie) a přitom opomíjet práce našich bezprostředních sousedů.

Každý umělec (který se tak může nazývat a není pouhým kopistou módních trendů) má samozřejmě právo na svůj osobitý tvůrčí styl. Přesto takový autor – ať chce nebo ne – vychází z tradic a zásad typických pro jeho rodnou zemi, je formován prostředím, kde vyrůstal, kde chodil do školy, kde se snažil prosadit a najít si svou vlastní cestu životem. Až během pár let po vstupu našich zemí do Evropské unie zaniknou železné hranice mezi bezprostředními sousedy a hraniční přechod bude ve střední Evropě jen pojmem z historického slovníku, pak snad nadejde doba, kdy termín „domácí tvorba“ přestane být omezován jen pro území ohraničené ani ne sto let starou čarou na mapě. Tuzemskem by se napříště mělo chápat to okolí našeho domova, které s námi sdílí společné životní priority, shodný náhled na naší pozemskou existenci a blízké estetické normy. Z tohoto pohledu považuji za svůj domov nejen Čechy, ale i Polsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko a v postatě všechny ostatní státy, které vznikly na troskách rakousko-uherské monarchie. Ztratíme-li onu zahleděnost do sebe a staneme-li se v dobrém slova smyslu mezinárodnějšími, pak možná střední Evropa vystoupí ze svého stínu a přestane platit pravidlo „chceš-li ve svém oboru něco dokázat, emigruj na západ“.

© 2003 Petr Vilgus

Petr Vilgus: Fotografická tvorba v Polsku a Maďarsku 1900–1945

P.S.: k bibliografii podotýkám, že jsem při jejím sestavování myslel hlavně na budoucí české badatele a přihlížel jsem k tomu, aby byly tyto podklady byly alespoň v trochu srozumitelném jazyce a přitom by za nimi nebylo potřeba cestovat na druhou stranu světa. Sám jsem zjistil, že sehnat podklady pro tato témata není jednoduché (zejména polská fotografie je až na výjimky popsána pouze v menších sbornících či časopiseckých článcích) a proto jsem do přehledu zdrojů zařadil v podstatě veškerou literaturu, o níž se mi podařilo sehnat informace. Doufám, že mým následovníkům bude tento seznam k užitku. PV

Literatura kobecné kapitole:

Bieger-Thielemann, Marianne–Goodrow, Gérard A.–Haberer, Lilian–Mißelbeck, Reinhold–Pröllochs, Ute–Solbrig, Anke

–Taschitzki, Thomas von– Zschocke, Nina: 20th Century Photography, ISBN 3-8228-5514-6;

Taschen, Kolín nad Rýnem, Německo 2001

Birgus, Vladimír: Fotografie; In: Informatorium pro každého aneb moderní vševěd, 2, Mladá fronta, Praha 1984

Doležal, Jiří: Česká kultura za Protektorátu : školství, písemnictví, kinematografie, ISBN 80-7004-085-8;

Národní filmový archiv, Praha 1996

Frizot, Michel: A New History of Photography, ISBN 3-8290-1328-0; Könemann, Kolín nad Rýnem, Německo

+ Éditions Adam Biro, Paříž, Francie 1994, 1998

Carbonell, Charles-Olivier: Evropské dějiny Evropy : Mýty a základy, ISBN 80-246-0409-4; Karolinum, Praha 2003

Carbonell, Charles-Olivier: Evropské dějiny Evropy : Od renesance k renesanci?, ISBN 80-246-0410-8; Karolinum, Praha 2003

Kuklík, Jan–Němeček, Jan: Hodža versus Beneš, ISBN 80-7184-828-X; Karolinum, Praha 1999

Newhall, Beaumont: The History of Photography, ISBN 0-87070-374-9; Museum of Modern Art, New York City, USA 1964

Olivová, Věra: Dějiny první republiky, ISBN 80-7184-791-7; Karolinum, Praha 2000

Olivová, Věra: Československé dějiny; Karolinum, Praha 1991

Palmér, Torsten–Neubauer, Hendrik: The Weimar Republic through the lens of the press, ISBN 3-8290-2697-8;

Könemann, Kolín nad Rýnem, Německo 2000

Paneth, Donald: The Encyclopedia of American Journalism, ISBN 0-87196-427-9; Fact On File Publications,

New York City, USA 1983

Prokop, Martin–Sladký, Jan–Hamerský, Milan J.: Chci se dostat na vysokou školu!, ISBN 80-85947-25-0;

Barrister a Principal, Brno 1997

Remeš, Vladimír: Sto let aktu 1839–1939, zvláštní číslo Magazínu Co vás zajímá; Delta, Praha 1990

Sládek, Zdeněk: Malá dohoda 1919–1938, ISBN 80-7184-820-4; Karolinum, Praha 2000

Ševčík, Jiří–Morganová, Pavlína–Dušková, Dagmar: České umění 1938–1989 – programy, kritické texty, dokumenty,

ISBN 80-200-0930-2; Academia, Praha 2001

Tausk, Petr: Dějiny fotografie; Akademie múzických umění + Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1980

Tausk, Petr: Die Geschichte der Fotografie im 20. Jahrhundert, ISBN 3-7701-0813-2; DuMont, Kolín nad Rýnem, Německo 1977

Tausk, Petr: Přehled současné fotografie v zahraničí; Akademie múzických umění + Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1985

Yapp, Nick–Hopkinson, Amanda: 150 Years of Photo Journalism, ISBN 3-89508-099-3;

Könemann, Kolín nad Rýnem, Německo + Hulton Getty Picture Collection, London, Spojené království 1995

Vilgus, Petr: Fotografie v období protektorátu Čechy a Morava, ISBN 80-238-2252-7; Praha a Opava 1997

Vilgus, Petr: Pestrý týden, 2. listopadu 1926–28. dubna 1945 : vznik, existence a zánik nejlepšího ilustrovaného týdeníku první

a druhé Československé republiky a období Protektorátu Čechy a Morava, ISBN 80-238-7874-3; Praha a Opava 2001

Literatura ke kapitole o polské fotografii:

Bobrowski, Ryszard: Fotografia polska 1939–1980; In:Wszystko o fotografii, praktyka, estetyka, nowoczesne, zastosowanie,

ISBN 83-213-3111-4; Arkady Varšava, Polsko 1984

Busza, Jerzy: Wobec fotografów; Varšava, Polsko 1990

Czartoryska, Urszula: Przygody plastyczne fotografii; Varšava, Polsko 1965

Czartoryska, Urszula: Twentieth Century Experimentation, In: Fotografia polska. Featurnig original masterworks

from public and private collections in Poland 1839 to 1945; ICP New York, USA 1979

Czartoryska, Urszula: Niepokoje i poszukiwania, In: 150 lat fotografii; Fotografia, Varšava, Polsko 1991

Dziamski, Grzegorz: Szkice o nowej sztuce; Varšava, Polsko 1984

Jurecki, Krzysztof: The Continuators of the Tradition of the Great Avant-Garde in Polish Photography of the 1950.

The ‘Antiphotography’ Exhibition, In: Polish Art Studies, Stefan Morawski (ed.); Vratislav–Varšava–Krakov 1991

Jurecki, Krzysztof: Fotografia polska : poczatki neoawangardy; Projekt č. 6, 1988

Jurecki, Krzysztof: Polska fotografia awangardowa; Projekt č. 1, 1987

Jurecki, Krzysztof: Photography and Avant-Garde in Poland till 1990, In: Exit magazine

Jurecki, Krzysztof: W kierunku awangardy fotograficznej; Projekt, č. 6, 1987

18/19

Petr Vilgus: Fotografická tvorba v Polsku a Maďarsku 1900–1945

Ławniczakowa, Agnieszka–Jedliński, Jaromir: Fotografia Polska, ze zbiorów Muzeum Sztuki w Łodzi;

Muzeum Narodowe w Poznaniu, Galeria Sztuki Współczesnej, Poznaň, Polsko 1995

Lechowicz, Lech: Photography pure Creation of the Mind…, Aleksander Krzywoblocki’s Photography and Surrealism;

In: Imago magazine, 4, Bratislava, Slovensko 1997

Lechowicz, Lech: Polish Photography 1945–1949, Tradition and Modernism [in the collection of works];

In: Revue Fotografie, Praha 1992

Lechowicz, Lech: Fotografia polska 20-lecia miźdzywojennego wobec ‚Nowej Fotografii‘; Obscura č. 6, 7, 1983

Montel, Paul: Wszystko o fotografii, praktyka, estetyka, nowoczesne, zastosowanie; ISBN 83-213-3111-4;

Arkady Varšava, Polsko 1984

Sobota, Adam–Danecka, Tatiana: Fotografia we Lwowie do roku 1939; Muzeum Narodowe we Wrocławiu; Vratislav, Polsko 1991

Sobota, Adam: In the Spirit of the Avant-Garde, In: Polish Perceptions. Ten Contemporary Photographers 1977–88;

Collins Gallery Glasgow, UK 1988

Żdżarski, Wacław: Polscy wynalazcy i konstruktorzy w dziedzinie fotografii, In: Wszystko o fotografii, praktyka, estetyka,

nowoczesne, zastosowanie; ISBN 83-213-3111-4; Arkady Varšava, Polsko 1984

Literatura ke kapitole o maďarské fotografii:

Hlaváč, Ľudovít: Dějiny slovenskej fotografie, ISBN 80-217-0086-6; Osveta, Martin, Slovensko 1989

Kincses, Károly: Fotograficy Węgierscy – Made in Hungary, ISBN 83-85739-69-6;

Międzynarodowe Centrum Kultury, Kraków 2000

Kincses, Károly: Fotográfusok – Made in Hungary : Aki elment, aki maradt, ISBN 963-8383-09-7;

Magyar Fotográfiai Múzeum, Kecskemét, Maďarsko + Federico Motta Editore, Milán, Itálie, 1999

Kincses, Károly–Bourgoing, Catherine de–Cartier-Bresson, Anne: Photographies hongroises – Des romantismes aux avant-gardes

Hungarian Photographs – Romanticism to Avant-Garde, ISBN 2-87-660311-X; Les Musées de la Ville de Paris

+ Adam Biro, Paříž, Francie, 2001

Pintér, Tamás: A fénykép varázsa – A Magyar Fotográfia/The Magic of Photography – The Hungarian Photography;

Magyar Fotóművészek Szövetsége + Szabad Tér Publishing, Budapešť, Maďarsko 1989

Za pomoc při získávání podkladů pro tento text děkuji těmto historikům a institucím:

Vladimír Birgus (profesor Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě)

Antonín Dufek a Pavlína Vogelová (Moravská galerie v Brně)

Krzysztof Jurecki (Muzeum Sztuki w Łodzi, Polsko)

Magdolna Kolta (Magyar Fotográfiai Múzeum, Kecskemét, Maďarsko)

Lech Lechowicz (Filmschool Łodz, Polsko)

Jurek Piwowarski (Wyższa Szkoła Pedagogiczna, Institut Plastyki, Czestochowa, Polsko)

Maciej Szymanowicz

Bogdan Tkaczyk (Polský institut v Praze)

Zbigniew Tomaszczuk



Komletní práci ke stažení naleznete na www.itf.cz
| Autor: Petr Vilgus | Vydáno dne 21. 10. 2003 | 3313 přečtení |

| Informační e-mail | Vytisknout článek |