Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Měsíc fotografie v Bratislavě

Akt v české fotografii 1960–2000
Zahájení výstavy Akt v české fotografii 1960–2000
Ve spektru několika desítek fotografických festivalů je jenom jediný, který se programově specializuje na tvorbu ze střední a východní Evropy: Měsíc fotografie v Bratislavě. Mezi téměř čtyřmi desítkami výstav jeho 14. ročníku, otevřených po celý listopad v řadě bratislavských muzeí a galerií, ale v kavárně nebo bývalém protiatomovém bunkru, je ovšem tradičně i několik expozic světoznámých tvůrců, které jsou hlavním lákadlem pro stále početnější a mezinárodnější publikum. A to i přesto, že letošní program nezahrnuje žádnou megavýstavu, srovnatelnou s retrospektivami Josefa Koudelky, Annie Leibovitzové, Williama Kleina, Joela-Petera Witkina či Henriho Cartiera-Bressona v minulých letech.

K největším atrakcím patří cyklus slavného švýcarského člena agentury Magnum René Burriho s názvem Němci, ukazující v tradici humanistické fotožurnalistiky a současně s jemnou ironií různé typické aspekty německého životního stylu v obtížném období po 2. světové válce i během hospodářského zázraku. Zatímco jiná Burriho výstava Utopia, kterou jsme nedávno mohli vidět v Leica Gallery Prague, se vyznačovala hlavně výtvarnými kvalitami netradičních pohledů na moderní architekturu, stylově daleko kompaktnější bratislavská expozice ho představuje v jeho nejznámější poloze předního reportéra a dokumentaristy. Indický fotograf Raghu Rai, Burriho kolega ze stejné agentury, vystavuje na Bratislavském hradě svůj strhující fotografický dokument o obětech tragédie v chemické továrně ve městě Bhopál, při níž v roce 1984 došlo k ohromnému úniku jedovatých plynů a k následné smrti několika tisíc lidí. Rai se – podobně jako o dvě desetiletí před ním americký dokumentarista W. Eugene Smith v případě podobné katastrofy v japonské Minamatě – rozhodl využít fotografií nejenom k informování světové veřejnosti o hrozivých následcích bezohlednosti firmy Union Carbide, která ve snaze ušetřit hrubě porušovala bezpečnostní předpisy, ale aktivně se zapojil svými nedávno pořízenými záběry přeživších obětí této tragédie do kampaně organizace Greenpeace za jejich odškodnění. Jde o mimořádně silné snímky, prodchnuté hněvem i snahou pomoci a invenčně pracující s detaily, odvážnými kompozicemi a ostrými kontrasty světel a stínů.



Vernisáž výstavy fotografických škol Generace Východ v galerii Médium
Vernisáž Barbory Kuklíkové
Zatímco fotografie Raghu Raie jsme mohli v Praze vidět už před časem, retrospektiva předního litevského fotografa Antanase Sutkuse bude v Pražském domě fotografie otevřena až na sklonku roku. Sutkus v ní představuje především starší záběry z 50. a 60. let, objevující poezii všedního dne v bezprostředních záběrech z ulic Vilniusu. Ty se svou autentičností výrazně odlišovaly od optimisticky laděných záběrů budovatelsky nadšených dělníků a šťastných pionýrů, jaké převládaly v tehdejší sovětské fotografii. V české metropoli už také byly vystaveny symbolicky laděné inscenované výjevy Američana Tresse, menší výstavou svých konceptuálních děl, často exploatujících digitální fotografie a videozáznamy, se v ní představil i Němec Andreas Müller-Pohle, jenž má v ovšem v bratislavském Domě umění daleko větší prostor. Zatímco ruská fotografie, která dnes poutá pozornost na řadě festivalů, tentokrát v programu Měsíce fotografie překvapivě chybí, Ukrajina je reprezentována jedním ze svých nejvýznamnějších fotoreportérů Alexandrem Gljadělověm, ukazujícím otřesné podmínky života v ruských věznicích. Výborný je i fotografický deník Anny Beaty Bodziewicz, která už přes dvacet let fotografuje a výstižně komentuje události ze svého soukromého života i ze života Polska. Jinou formu deníku na velkoformátových barevných záběrech, zachycujících hlavně samotnou autorku,  představuje Chorvatka Mare Milin v podmanivém prostředí betonového bunkru. K modernímu dokumentu patří i snímky ze současné Budapešti a dalších měst od Maďarky Szilvie Tóth, skvěle využívající kombinací přirozeného a bleskového osvětlení a výrazných barev. Bohatě je zastoupena domácí slovenská fotografie, a to jak historickými expozicemi, připomínajícími modernistické dílo Funkeho žáka Miloše Dohnányho z 30. let nebo výrazně stylizované výtvarné i dokumentární snímky Igora Grossmanna z 60. a 70. let, tak několika současnými expozicemi. Značným zklamáním je ovšem velká výstava Křižovatka nápadů, představující výsledky projektu, kdy tři britští autoři fotografovali na Slovensku a tři Slováci v Británii. Ty s výjimkou  svěžích inscenovaných fotografií Silvie Saparové a Martina Varholíka postrádají hlubší obsah, výraznější nápady a často i originalitu a v případě fotografií z nočních panelákových sídlišť od Lisy Davis či neumocňujících se diptychů a triptychů od Tomáše Agáta Blonského se propadají až k bezradnosti.

Mimořádně velký prostor letos má česká fotografie. Ne vždy však přináší skutečnou kvalitu. Až na malé výjimky většinou jen stroze popisné cestopisné fotografie Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, jimž je zasvěcena rozsáhlá výstava ve Slovenském národním muzeu, rozhodně nepotvrzují nesoudný názor jednoho z jejích sestavitelů Radovana Kutery, že fotografie Hanzelky a Zikmunda patří „k tomu nejlepšímu, co bylo ve fotografii 20. století vytvořeno“.  Naše tvorba je však naštěstí v Bratislavě zastoupena i dalšími výstavami. Komorní výstava Jana Svobody představuje jeho raná díla, která ve zobrazování ovoce, kamenů, detailů ženského těla a dalších jednoduchých motivů osobitě navazovala na Sudkovu tvorbu i na dobové podněty strukturální abstrakce a současně reflektovala autorův niterný svět. Tomki Němec se ctí obstál v těžké konkurenci dosavadních držitelů grantů Institutu pro veřejné otázky, jak dokládají jeho subjektivně laděné dokumentární snímky z různých částí Slovenska. Značný divácký zájem poutá výstava Akt v české fotografii, která byla po premiéře na Pražském hradě a v olomouckém Muzeu umění ve zúžené verzi, zahrnující tvorbu z posledních čtyř desetiletí od Stibora, Saudka, Kuščynského, Stana, Máry, Pinkavy, Lhotáka, Jiráska i řady mladších autorů, představena už v Moskvě, Paříži, Cáchách, Poznani, Vratislavi, Walbrzychu a Opavě. Práce nejmladších českých fotografů jsou na Měsíci fotografie reprezentovány výstavou barevných snímků Barbory Kuklíkové o čtyřech cizincích žijících v Praze, a cyklem loňského vítěze portfolií Milana Blatného Foto mandaly: střed je esence, inspirovaným tibetskými symboly Buddhova spirituálního vtělení. Studenti dvou českých škol – Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a  Ateliéru fotografie UJEP v Ústí nad Labem - se také účastní spolu se školami ze Slovenska, Polska a Velké Británie expozice Generace Východ, na níž dominuje hlavně konceptuální a intermediální tvorba, ale určitý prostor tam mají i moderní portréty nebo záběry architektury ovlivněné „Düsseldorfskou školou“ žáků Bernharda Bechera.

Bratislavský Měsíc fotografie má ovšem v  programu kromě výstav  i řadu doprovodných akcí, k nimž patří třeba teoretická konference, setkání redaktorů fotografických časopisů či letos nepříliš úspěšná aukce fotografií. Stále větší mezinárodní ohlas má hodnocení portfolií, na němž mladí autoři mohou od předních fotografů, kritiků a kurátorů získat kromě rad i cenné kontakty.  Nás může potěšit, že dvě ze čtyř cen v soutěži o nejlepší fotografickou knihu ze střední a východní Evropy získalo pražské nakladatelství KANT: v kategorii knih ze současné fotografie za monografii Ivana Pinkavy Heroes a v oblasti knih z historie fotografie za monografii Jaroslav Rössler-fotografie, koláže, kresby. Slovenské organizátory festivalu pod vedením Václava Macka jistě nejvíce potěšilo, že jejich dosavadní čtrnáctileté úsilí bylo korunováno slavnostním založením Středoevropského domu fotografie, který by měl být otevřen příští rok v Prepoštské ulici.

Vladimír Birgus

| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 06. 12. 2004 | 3276 přečtení |

| Informační e-mail | Vytisknout článek |