Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Andrzej Kramarz & Weronika Łodzińska – 1,62 m2 domova
Andrzej Kramarz & Weronika Łodzińska – 1,62 m2 domova
Andrzej Kramarz & Weronika Łodzińska – 1,62 m2 domova
   

Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona, Čs.legií 14, Ostrava 6.-25. 4. 2006. Výstavu pořádá Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě ve spolupráci s Institutem tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a nadací IMAGO MUNDI v Krakově.

Kurátor výstavy a text katalogu: Vladimír Birgus. Zahájení 6. 4. 2006 v 17 hodin.






Andrzej Kramarz & Weronika Łodzińska – 1,62 m2 domova
Andrzej Kramarz & Weronika Łodzińska – 1,62 m2 domova
  
Andrzej Kramarz & Weronika Łodzińska – 1,62 m2 domova
Andrzej Kramarz & Weronika Łodzińska – 1,62 m2 domova
  

 V polské fotografii po několik desetiletí výrazně dominovaly různé proudy konceptuální, intermediální a experimentální tvorby. Jejich průkopníci Józef Robakowski, Zbigniew Dłubak, Natalia LL, Andrzej Lachowicz, Jerzy Lewczyński, Stefan Wojnecki, Jerzy Olek a další  inspirovali svými myšlenkově náročnými díly řadu dalších autorů, s nimiž na dlouhou dobu opanovali polskou fotografickou scénu. Ještě na nedávné přehlídce polské fotografie 90. let 20. století Kolem dekády to vypadalo, že kromě takto zaměřené tvorby toho v Polsku mnoho nevzniká. Ale už to nebyla pravda, protože výstava opomenula nejenom třeba mezinárodně úspěšného portrétistu Krzysztofa Gieraltowského nebo předního dokumentaristu a fotoreportéra Tomasze Tomaszewského, ale i řadu autorů mladší generace, kteří hledají inspiraci spíše u Andrease Gurského, Cindy Shermanové nebo Martina Parra než u Zbigniewa Dłubaka.

 Obraz současné polské fotografie, jaký poskytují v posledních letech různé výstavy, časopisy Kwartalnik Fotografia, Pozytyw nebo Biuletyn Fotograficzny, fotografické festivaly v Lodži, Krakově a Varšavě nebo práce studentů různých fotografických škol, ukazuje, že aktuální fotografická tvorba v Polsku je daleko košatější. I když konceptuální a experimentální tvorba v ní stále má důležité místo, výrazně vzrostlo postavení i kvalita dokumentární a reportážní fotografie, portrétů, výtvarné fotografie, inscenované tvorby, ale i reklamní a módní fotografie. Je signifikantní, že mnozí jejich autoři nestudovali na akademiích výtvarných umění v Polsku, kde se donedávna například dokumentární či portrétní fotografii nevěnovalo mnoho pozornosti, ale v zahraničí, především ve Francii a v České republice. V současné polské fotografii se výrazně uplatňuje mnoho absolventů a studentů FAMU v Praze (Krzysztof Źieliński, Dorota Bylica aj.) a Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě (např. Rafał Milach, Grzegorz Klatka, Szymon Szcześniak, Grzegorz Dąbrowski, Mariusz Forecki, Andrzej Górski, Jakub Dąbrowski, Magdalena Bartkiewicz, Lukasz Wołagiewicz, Anna Śielska, Pawel Supernak, Agata Kubień, Maria Śliwa, Anna Sielska, Seweryn Puchala, Wojciech Iskierka, Andrzej Marczuk, Marcin Giba, Krzysztof Szewczyk a další (spolu Wojciechem Prażmowskim a Krzysztofem Hejkem, kteří absolvovali předchůdce dnešní opavské školy). Bohužel jeden z nejvýraznějších absolventů Piotr Szymon už nežije.

Zkušenost ze studia na opavské škole má i Andrzej Kramarz, autor řady výborných sociologicky i subjektivně dokumentárních souborů,  který v posledních letech vytvořil spolu s historičkou umění, fotografkou a majitelkou výborné krakovské galerie Camelot Weronikou Łodzińskou několik cyklů pod souhrnným názvem Domov. Všechny zachycující statické detaily různých životních a pracovních prostředí, jež vypovídají mnoho o lidech i bez jejich přítomnosti. První z nich pod názvem 1, 62 m2 domova vznikl v Městské noclehárně pro muže v Krakově, která je od roku 1992 největším zařízením tohoto typu v celém Polsku. Od jara do podzimu tam přespává kolem stovky mužů, ale v zimních měsících se mnohdy stává útočištěm pro trojnásobek nocležníků. Noclehárna má přísný řád, protože kromě nemocných v ní nikdo nesmí pobývat mezi 8. a 16. hodinou, nesmí se tam pít alkohol a všichni musí dodržovat čistotu. Porušení se trestá různě dlouhými zákazy pobytu.

Noclehárna je vybavena palandami s dolním a horním lůžkem. Dolní lůžka se snadnějším přístupem jsou tradičně vyhrazena stálým nocležníkům, kdežto na horních zpravidla přespávají lidé, kteří se do noclehárny dostanou na jednu či několik nocí. Lodziňska s Kramarzem zobrazovali svým panoramatickým fotoaparátem Hasselblad X-pan především dolní lůžka, jejichž majitelé měli čas vytvořit na vymezených 1,62 m2 vlastní mikrosvěty, svědčící o jejich charakteru, zálibách, bývalých profesích i bývalých vlastních domovech. Fotografie zachycují mnohdy až absurdní shluky různých předmětů. Výmluvně ukazují, jak jeden nocležník má stěny polepené obrázky nahých děvčat, Santa Klause i Karla Gotta, druhý si svůj příbytek zkrášlil plyšovými zvířátky, třetí tam kromě množství léků mívá různá rádia, budíky a další předměty, které opravuje. Všechno to jsou lidé, kteří přes osobní prohry, křivdy, samotu, bídu a problémy s alkoholem ještě neztratili pojem domova a víru v lepší budoucnost, proto si i na miniaturním prostoru budují své specifické prostředí. Záznamy jejich pohnutých osudů, v nichž se tak často objevují prudké životní pády po rozchodu s manželkou a hledání zapomnění v alkoholu, obohacují samotné snímky o další dimenzi. Mezi těmi, kteří v noclehárně přespávají, však takoví lidé tvoří malé procento, protože většina ostatních už jenom přežívá a nezajímá je nic kromě vodky. To v souboru 1, 62 m2 domova dokumentuje i strohá neosobní postel z horního patra, na níž přespávají lidé, jejichž jména si nikdo ze stálých obyvatel nepamatuje.

Weronika Lodzińska s Andrzejem Kramarzem v tomto cyklu spojili pevný obsahový koncept, tak typický pro polskou fotografii posledního půlstoletí, s technickou dokonalostí  velkoformátových barevných fotografií, připomínajících třeba tvorbu reprezentantů Dűsseldorfské školy fotografie Andrease Gurského, Thomase Struha či Candidy Hőfer. Vznikl tak mimořádně působivý soubor, který získal ocenění ve fotosoutěžich polské verze časopisu Newsweek a Epson Art Award, byl publikován v týdeníku Polityka a byl vystaven na fotografických festivalech v Krakově, Lille, Bielsku-Bialé a Bratislavě. Úspěch vedl autory k volnému pokračování, kdy vytvořili obdobně sociologicky výmluvné a fotograficky atraktivní soubory o pokojích různých sběratelů, o kabinách řidičů mezinárodních kamiónů TIR, o celách mnichů nebo o takzvaných bílých pokojích v Podhalí, které neslouží k bydlení, ale patří k tamním religiózním tradicím. Celý cyklus Domov je obsahově i stylově velmi kompaktní, ovšem jeho jednotlivé části se neopakují a nerozmělňují, ale navzájem umocňují. Nepochybně patří k nejvýraznějším dílům současné polské fotografie.

Vladimír Birgus


Weronika Łodzińska-Duda se narodila roku 1973 v Krakově. Na Jagellonské univerzitě  vystudovala dějiny umění a na  Akademii výtvarných umění Jana Matejky v Krakově grafiku, v letech 1995-96 byla na studijním pobytu na pařížské Sorbonně. Od roku 2004 vede galerii Camelot v Krakově.

Andrzej Kramarz se narodil roku 1964 v Dubici. V současnosti je studentem 3. ročníku Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. V letech 1993-96 byl fotoreportérem deníku Gazeta Krakowska, od té doby má svobodné povolání, spolupracuje hlavně s týdeníky Przekrój, Tygodnik Powszechny a Polityka. Získal řadu cenu v Polish Press Photography Competition, roku 2003 obdržel 1. cenu v soutěži polské verze Newsweeku. Měl řadu samostatných výstav v Krakově, Varšavě, Katovicích, Opavě, Brně a dalších městech. Oba dva fotografové patří k zakladatelům nadace IMAGO MUNDI a organizátorům Měsíce fotografie v Krakově.

Zdroj: Fotografie Magazín 5/2005.


| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 26. 03. 2006 | 2928 přečtení |

| Informační e-mail | Vytisknout článek |