Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Absolventi Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě 1991-2006
Absolventi Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě 1991-2006
Absolventi Institutu tvůrčí fotografie
FPF Slezské univerzity v Opavě
1991-2006
   

Dům umění, Opava, Pekařská 12, 22. 6. – 20. 8. 2006.
(Městská knihovna Petra Bezruče, Základní umělecká škola, Ateliér fotografie Galerie U Jakoba, Opava).
Vernisáž 22. 6. 2006 v 19 hodin.
Repríza: Galerie Opera, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava

Výstavu pořádá Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě ve spolupráci s Domem umění v Opavě a Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě za finanční podpory Slezské univerzity v Opavě, Ministerstva kultury České republiky, statutárního města Opavy, statutárního města Ostravy, Moravskoslezského kraje, Státního fondu kultury České republiky a firem FotoŠkoda, Canon CZ a My Hotel.

Výběr fotografií pro výstavu a katalog: Vladimír Birgus
Grafická úprava katalogu: Otakar Karlas, Barbora Kuklíková




Během uplynulých patnácti let se Institut tvůrčí fotografie změnil k nepoznání. Jestliže v době vzniku Slezské univerzity se mnozí dívali s nedůvěrou na jeho předchozí dvacetileté působení při Svazu českých fotografů i na dálkový systém studia, dnes má institut přední místo v kontextu šesti českých vysokoškolských pracovišť se samostatným studijním oborem fotografie. Výrazně se rozšířil počet pedagogů ITF, mezi současnými devíti kmenovými a deseti externími pedagogy je řada významných fotografů i teoretiků fotografie. Jestliže v počátcích Slezské univerzity nebyl z pedagogů institutu ani jeden habilitován, dnes v jeho pedagogickém sboru působí jeden profesor a tři docenti. Dříve studenti byli odkázáni jen na vlastní fotografickou techniku, nyní mají k dispozici dobře vybavený ateliér, temné komory i počítačovou učebnu a mohou si půjčovat profesionální fotoaparáty. Prudce vzrostl počet zájemců o studium, bezmála tři stovky uchazečů, kteří se letos přihlásili k přijímacím zkouškám, nemají v nedlouhé historii našeho fotografického školství obdoby. Zatímco začátkem 90. let na ITF studovali téměř výhradně jenom Češi a Slováci, dnes zhruba třetina studentů pochází ze zahraničí a kromě nejpočetněji zastoupených Poláků a Slováků se mezi studenty už objevili občané Německa, USA, Itálie, Chorvatska, Ruska, Ukrajiny a Běloruska.  Nejdůležitější však samozřejmě jsou studijní výsledky a uplatnění absolventů v praxi. Tato výstava by měla být jejich určitou bilancí.. I když jde o největší expozici Institutu tvůrčí fotografie, patří do početné série veřejných prezentací prací studentů a absolventů této školy a navazuje zejména na obsáhlé přehlídky ITF 25/5 z roku 1996 a ITF – Diplomové a klauzurní práce 1998-2003, které byly po premiérách v Opavě uvedeny v řadě českých, polských a slovenských měst.



Lucie Čermáková, z cyklu Člověk a pes, 2005
Lucie Čermáková, z cyklu Člověk a pes, 2005
  
Ivan Fleischer, Domaša Fest, 2004
Ivan Fleischer, Domaša Fest, 2004
  
Jiří Jiroutek, Malířka Adriena Šimotová, 2001
Jiří Jiroutek, Malířka Adriena Šimotová, 2001
  
Kateřina Kovářová, Absolut Misha, 2005
Kateřina Kovářová, Absolut Misha, 2005
  
Jiří Křenek, Z cyklu BE IN, 2005
Jiří Křenek, Z cyklu BE IN, 2005
  
David Macháč, z cyklu Chataři, 2006
David Macháč, z cyklu Chataři, 2006
  
Szymon Scześniak, z cyklu Egypt, 2005
Szymon Scześniak, z cyklu Egypt, 2005
  
Vladimír Skýpala, z cyklu Děti, 2005
Vladimír Skýpala, z cyklu Děti, 2005
  
Pavel Smejkal, z cyklu Stars, 2005
Pavel Smejkal, z cyklu Stars, 2005
  
Evžen Sobek, z cyklu Má vlast, Praha 2005
Evžen Sobek, z cyklu Má vlast, Praha 2005
  
Adam Tuchliński, z cyklu Socialistické Bělorusko, 2005
Adam Tuchliński, z cyklu Socialistické Bělorusko, 2005
  
Adam Tuchliński, z cyklu Socialistické Bělorusko, 2005
Adam Tuchliński, z cyklu Socialistické Bělorusko, 2005
  
Studijní program na ITF je ve srovnání s některými jinými školami velmi univerzální. Není zaměřen na ateliérový systém výuky, kdy jsou posluchači vedeni jediným pedagogem po celou dobu studia, ale poskytuje všem studentům možnost přicházet do kontaktu s širokou škálou tvůrčích stylů a názorů, jak je reprezentují různí pedagogové. Důležité ovšem je, že každý student má svobodnou volbu vedoucího i tématu svých klauzurních a diplomových prací a kreditní systém mu umožňuje především ve vyšších ročnících si zvolit předměty podle vlastního zájmu. Kombinované studium se ukazuje při převládající individuální práci fotografů jako vhodné pro všechny, kteří si z různých časových či profesních důvodů nemohou dovolit chodit denně do školy. Dnes se proto uplatňuje na stále větším počtu škol,  jeho systém z ITF před časem převzala Akademie výtvarných umění v Poznani. Omezený počet hodin pro přednášky a konzultace v kombinovaném studiu alespoň částečně pomáhá kompenzovat stále větší počet tvůrčích dílen, dlouhodobé fotografické projekty (v současnosti se přes třicet studentů účastní projektu Opava na prahu nového tisíciletí) a  originální systém hodnocení fotografií za pomoci internetu, v jehož využívání  jsou však stále ještě velké rezervy.

Významné místo ve studijním programu ITF mají jak volná tvorba a praktická cvičení ze všech hlavních oblastí fotografie, tak teoretické předměty. Myslíme si totiž, že  je důležité, aby absolventi byli nejenom invenčními tvůrci, ale uměli  v praxi na profesionální úrovni zvládnout všechny hlavní oblasti fotografie, dobře ovládali fotografickou i počítačovou techniku a orientovali se v historii i současnosti fotografie a výtvarného umění. Na žádné naší fotografické škole kromě pražské FAMU není kladen takový důraz na teoretické práce. Studenti ITF na závěr bakalářského i magisterského práce nepředkládají jenom explikace své tvorby nebo krátké teoretické eseje, jak je to obvyklé na mnohých našich uměleckých školách, ale obsáhlé práce (bývají mezi nimi i texty o rozsahu 150-200 stran), které často představují cenné příspěvky k historiografii a teorii fotografie. Všechny tyto práce jsou k dispozici badatelům ve fakultní knihovně v Opavě a mnohé také v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Praze nebo na internetových stránkách www.itf.cz. Řada studentských seminárních prací je zveřejňována i v internetovém časopise ITF www.photorevue.com, který se jako jediný v České republice zaměřuje na aktuální fotografickou tvorbu.  

Mnozí z absolventů a studentů ITF už patří k výrazným osobnostem mladší generace české fotografie. Uveďme za všechny alespoň Ditu Pepe, Jiřího Křenka, Jolanu Havelkovou, Tomáše Pospěcha, Evžena Sobka, Víta Šimánka, Barboru Kuklíkovou, Jana Schejbala, Vojtěcha V. Slámu či Milana Blatného, ale mohli bychom pokračovat řadou dalších autorek a autorů, významně obohacujících naši fotografickou tvorbu a majících na svém kontě samostatné výstavy v předních galeriích, publikování v důležitých časopisech a nezřídka i vlastní fotografické knihy. Rovněž nejpočetnější skupina zahraničních absolventů a studentů z Polska velmi výrazně ovlivnila radikální změny v současné polské fotografické tvorbě. Dílům Rafala Milacha, Szymona Scześniaka, Kuby Dąbrowského, Mariusze Foreckého, Andrzeje Kramarze, Agaty Kubień, Grzegorze Klatky, Adama Tuchlińského, Grzegorze Dąbrowského i jiných se v Polsku dostává značné pozornosti. V souvislosti s nimi se tam dokonce mluví o „opavské škole,.“ mající mimořádně významné místo zejména v moderní dokumentární, portrétní  a reklamní fotografii, které u našich severních sousedů donedávna stály ve stínu konceptuální tvorby. Ani nynější slovenskou fotografii si už není možno dobře představit bez bývalých i současných studentů ITF Lucie Nimcové, Jozefa Ondzika, Andreje Balca, Viktora Szemzöho, Pavla Smejkala a dalších. Vliv některých z uvedených autorů ještě umocňuje jejich pedagogické působení na středních i vysokých fotografických školách. Ostatně také mezi současnými pedagogy ITF najdeme pět bývalých studentů této školy – Tomáše Pospěcha, Ditu Pepe, Evžena Sobka, Jiřího Votýpku a Karla Poneše.

Na výstavě absolventů Institutu tvůrčí fotografie převládají nové práce, proto tato expozice poskytuje poměrně plastický obraz aktuálních tvůrčích trendů. Při srovnání s deset let starou výstavou ITF 25/5  je už na první pohled zřejmé daleko výraznější zastoupení barevných snímků, které dnes jednoznačně dominují nad černobílou fotografií. A zdaleka nejde jenom o oblast výtvarně zaměřených děl, ale i o portrét či o dokumentární fotografii, kde jsme dříve invenční uplatnění barev vídali jenom zřídka. Zvýraznil se také důraz na tvorbu v rozsáhlejších cyklech (jednotlivé záběry, neřazené do tematicky a stylově ucelených souborů, ve volných pracích současných studentů téměř nenajdeme) a na pevný koncept těchto souborů. Evidentní také je silnější akcentování osobních pohledů, pocitů a názorů, patrné především v oblasti subjektivního dokumentu či v různých vizuálních denících, jejichž tvorba se stala v posledních letech mezi studenty velkou módou a vedla k rozmělňování původně osobitých postupů, témat a motivů. Mimořádně silnou pozici dnes má portrét, který ještě před deseti lety stál poněkud stranou pozornosti. Nejde však o klasické reprezentativní portréty celebrit nebo uhlazené portréty profesionálních modelek a modelů, ale hlavně o sociologicky pojaté komparativní portréty lidí z určitých společenských skupin, různých profesí, rozličného věku, které přímými pohledy portrétovaných do objektivu a středovými kompozicemi stylově navazují na monumentální sociálně strukturní dílo Augusta Sandera či  na fascinující frontální portréty od Rineke Dijkstra.  Velkou roli v nich hraje dokonalé technické zpracování za pomocí fotoaparátů na střední či velký formát nebo za využití možností počítačových úprav obrazu. 

Novým typem fotografie, který před deseti nebyl na přehlídce absolventů a studentů ITF vůbec zastoupen, je inscenovaný dokument. Ačkoliv víme, že i autoři některých slavných válečných fotografií nebo humanistických dokumentů si pomáhali nepřiznaným inscenováním scén před fotoaparátem, teprve současní tvůrci Jeff Wall, Philip-Lorca diCorcia či Tina Barney začali promyšleně mísit skutečnost a fikci a vytvářet otevřeně aranžovaná díla, která ovšem vypadají jako autentické momentky. Studenti ITF tento postup používají především v pracích deníkového typu, ale najdeme ho například i v souboru o pocitech a vizuálních zážitcích cizinců, žijících v Praze, či ve zobrazení postupné změny identity a prolínání dvou žen nebo v idealizovaných obrazech životem kypícího(ve skutečnosti přes den téměř liduprázdného) bratislavského sídliště Petržalka, umně složených v počítači z řady záběrů. Samozřejmě i samotná invenční exploatace možností počítačové techniky je něčím novým, co bychom na deset let staré výstavě ještě vůbec nenašli. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že studenti ITF mají ve většině cvičení a ve všech klauzurních a diplomových souborech naprostou volnost při rozhodování, zda je vytvoří klasickou či digitální technologií. Daleko početněji jsou zastoupeny také konceptuálně laděné práce, zkoumající možnosti fotografického média, ukazující plynutí času či nedokonalost lidské paměti, ale také provokující například záměnou tváří skutečných obětí holocaustu za tváře slavných hvězd ze světa showbyznysu. I když se někdy říká, že studenti ITF jsou zaměřeni především na dokumentární fotografii, výstava ukazuje jejich daleko širší spektrum zájmů i stále intenzivnější snahy studentů reagovat na aktuální trendy současné fotografie a výtvarného umění.

Některé tvůrčí tendence a typy fotografií se nemění ani v průběhu mnoha let. Platí to třeba o sociologickém dokumentu, zobrazujícím život konkrétních lidí nebo přesně vymezených skupin lidí, v němž sice výrazně přibylo barevných snímků, ale zůstalo v něm tradiční humanistické vyznění i důraz na významově jednoznačné a kompozičně přehledné zobrazení. Jiné typy fotografií naopak ustoupily poněkud do pozadí. Zatímco v expozici ITF 25/5 zátiší patřilo k nejpočetněji zastoupeným druhům fotografie, na nynější výstavě má daleko skromnější pozici. Podobný ústup zaznamenal i klasický výtvarně pojatý akt, který do značné míry vystřídalo symboličtější a mnohdy i naturalističtější zobrazení nahého těla. Také tradiční krajinářská fotografie, ukazující krásu konkrétních krajinných scenérií, ještě více ustoupila modernějšímu pojetí, zobrazujícímu spíše obecněji pojaté krajinné detaily, vztahy člověka přírody nebo ekologická témata. Rovněž zastoupení inscenované fotografie není tak výrazné, jako před deseti lety, i když si tento druh tvorby stále udržuje významné místo. A konečně existují i typy fotografií, které se ve tvorbě studentů a absolventů ITF téměř neobjevují. Jde například o určitou českou specialitu, „nefotografickou fotografii“, záměrně obrazově neatraktivní a řemeslně co nejslabší zobrazování banálních motivů, tak adorované několika českými teoretiky umění a tak vzdálené od technicky precizních a obrazově silných děl Andrease Gurského, Cindy Sherman, Edwarda Burtynského, Jeffa Walla, Rineke Dijkstra a dalších autorů, hrajících prim v současné fotografické tvorbě. 

Výstava absolventů má silná i slabší místa, ale ve svém celku by chtěla přesvědčit, že Institut tvůrčí fotografie po patnácti letech působení na Slezské univerzitě patří k zavedeným a respektovaným fotografickým školám a že ho vystudovala řada výrazných tvůrčích osobností. Nezbývá než doufat, že tomu tak bude i nadále.

Vladimír Birgus


| Autor: Vladimír Birgus | Vydáno dne 19. 06. 2006 | 5290 přečtení |

| Informační e-mail | Vytisknout článek |