Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Bořivoj Hořínek – Záznamy

Bořivoj Hořínek – Záznamy
Galerie Fiducia, Ostrava  7. 9. 2006 – 10. 10. 2006

Obrazy provokující ustupováním, do očí bijící neuchopitelnost minimálních výrazových prostředků agresívně řazených do neutrálních čtverců na neutrálním pozadí. Útočící šedá jablka stojící disciplinovaně ve vyrovnaném čtvercovém šiku. Ostré geometrické obrazce vytýčené v banální nezajímavé krajině. Výhružně ležící jehličí. To jsou sklíčka mozaiky pocitu z výstavy fotografií Bořivoje Hořínka.

Umělec na vrcholu tvůrčího období, jehož počátky můžeme vysledovat v 70-tých letech 20.st. Rodák z Vilémova v sev. Čechách absolvoval SPŠG Praha (1968) a FAMU (1977). Celou autorovu tvorbu prolíná příklon k nefigurativnímu vyjádření pocitu, myšlenky, nadosobního řádu. V počátcích ještě pracuje převážně v interiérech – soubor „Byt“ z konce 70-tých let vykazuje paralely konstruktivistických východisek. Abstrahující tendence jsou časté u umělců totalitních států, jakým v té době bylo Československo, plné osobní nesvobody.

Větší část vystavených  kompozic Bořivoje Hořínka užívá jako symbolů přírodnin(kameny, sníh,jehličí) rozmístěných do přísně geometrických obrazců ve výsecích banálních krajin, či na papírovém pozadí. Celou výstavní kolekci bychom mohli rozdělit dle převažujících výrazových tendencí: Landartové snímky – „Děpoltovice 1994 – pokus o překonání iluze perspektivy“ – kameny, vyvolávající iluzi stejné velikosti, seřazeny do čtverce na přechodu ze břehu do vody jezírka, „Čtverec 1, 1994“ – papírky rozloženy do vizuálního čtverce ve výsledné fotografii, „Čtverec v krajině 1-2“ – klády položeny na cestě tak, že vyvolávají iluzi rovnostranného čtverce. “Kruh a elipsa“ – průnik kamenů řazených do elipsy s kruhem v dlažbě evokuje tvorbu generačních vrstevníků autora z Klubu konkrétistů-hnutí geometrické abstrakce let 70-tých a 80-tých. U výše zmíněných obrazů jde o přímou projekci do jisté míry abstraktních myšlenek do předmětného světa-krajiny, aneb vytvořit úplně nový tvar, který mohl vzniknout jen umělým lidským zásahem, či zviditelnit jinak neviditelně probíhající přírodní procesy. V zahraničí se těmto hrám věnují např. Richard Long, či Jan Dibbets. Můžeme si samozřejmě pohrávat i s perspektivou. S iluzí perspektivy manipulují umělci již od dob antiky - užívají lineární perspektivu, obrácenou lineární persp. již v byzanci a středověku a barevnou persp. od 16. století.



Asijskou filosofií převážně ovlivněné snímky – „Záznamy 1-2“ – připomínající pomocí zkroucených uschlých listů kaštanu a kamínků tajemný kaligrafický nápis. Dále cyklus „Vrstvení 1-4“ – ve čtverci harmonicky rozloženy jednotlivé bodlinky smrkového jehličí-krátké úsečky zpočátku individuálně rozeznatelné a oddělené od sebe navzájem, až po hustou vrstvu jehličí. Do hry vstupuje výrazný konceptuální aspekt díla. Kontrapunkt chaos-řád evokuje snímek „2000 kamínků“ – lineárně v řadách nad sebou pravidelně rozložené množství neutrálních bodů se v okrajové části obrazu mění v řízený chaos. Tento kontrapunkt chaos-řád reprezentující obecnou dvojnost najdeme nejen v asijské ale i např. řecké, arabské, židovské či perské kultuře.

Konceptuální složka převažuje v dílech „Aura 1-2“-hořící prskavky tvoří kruh, následující snímek-torza vypálených prskavek. „Dva čtverce – Sorkov 2001“ – ležící figura v gestu užívaném da Vincim uvnitř jednoho ze čtverců má zřejmě ukazovat na  kosmologické a mystické souvislosti. Triptych „9 kamenů a moře“ uzavírá skupinu děl s převažující konceptuální složkou. Jako výše zmíněné snímky rozehrává dualitu věčného pohybu v přírodě a věčné lidské touhy vnést alespoň na krátký čas do tohoto samopohybu rozumový řád. Kameny tvořící linii, opět popírající velikostní  perspektivu, seřazeny na dosah mořských vln, takže snímky mají zachycovat postupnou destrukci přímky.

Celou výstavou prolíná jako obsedantní téma geometrický útvar-čtverec. Symbol stability, klidu, pasivity. Většina kompozic je buď zcela plošných, nebo popírajících prostor. Minimalistická stavba obrazu je zcela podřízena až matematicky strohým filozofickým vzorcům. Autor v několika případech balancuje v nebezpečné blízkosti chtěného estetizmu. Je věcí opravdové geniality podat navýsost abstrakní filosofii lehounce tak, aby nás netlačila jako malé boty.Výstavě dominují velmi dobré kompozice: „2000 kamínků“, kaligrafické „Záznamy 1 a 2“ a cyklus „Vrstvení“ u kterých se nejlépe podařilo vyvážit banální obrazové znaky v příjemný harmonický celek s filosofickým přesahem. Výstava působí vzácně nekonfliktním a bezrozporným dojmem.

Autor pracuje na čb materiál většinou rozměrů 40x60 až 90cm.Výtečně pracuje s tonalitou. Kameru používá převážně Mamiya 6x9 press. Všechna díla jsou instalována v rámech ze světlého dřeva. Výstava tvoří kompaktní a vyvážený celek, a je dobrou ukázkou současného nefigurativního proudu v české fotografii.

V Ostravě 10. 9. 2006
                                                                       
Vladimír Šulc


| Autor: Vladimír Šulc | Vydáno dne 11. 09. 2006 | 5315 přečtení |

| Informační e-mail | Vytisknout článek |