Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Anna Fárová


Zemřela dáma, která fotografii prošlapala cestu k umění.
 
V čase, kdy se fanouškům fotografie dostala do rukou více než tisícistránková kniha o Anně Fárové nazvaná Dvě tváře, přichází zpráva, že první dáma české fotografie zemřela. Náhle se poslední z řady knih vydaných ve spolupráci Fárové s nakladatelem Viktorem Stoilovem jeví ještě v jiném světle. Je příhodnou bilancující konfesí.
Mezinárodně uznávaná historička a teoretička fotografie Anna Fárová, která zemřela v sobotu ve věku 81 let, byla průkopníkem psaní o fotografii jako o vysokém umění. Fárová světu objevila mnohé velikány české fotografie, na které minulý režim hleděl s opovržením. Mimořádný význam měly zejména její výstavy a monografie Josefa Sudka a Františka Drtikola, stejně jako její práce kurátorky fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Hospodářské noviny
HN.IHNED.CZ  2. 3. 2010  00:00  (aktualizováno: 2. 3. 2010  02:15)
Nekrolog
Anna Fárová

 



Pařížský šarm
Fárová napsala bezpočet monografií, učila studenty a založila jedinečnou sbírku fotografií. Její výstavy byly za bývalého režimu často vyvzdorované na moci. Vždy byla velmi osobitá a vyhraněná. "Nemám velké ambice. Jen dělat svou práci dobře, pro dílo a autora," cituje Fárovou ČTK.
Její asi nejznámější výstavou se stala přehlídka ve zrušeném premonstrátském klášteře v Plasích v roce 1981, kde představila dvě desítky mladých autorů. Na vernisáž se jí podařilo pozvat několik významných osobností z Francie a Spojených států včetně Henri Cartier-Bressona.
Fárová se narodila jako Annetta Šafránková 1. června 1928 v Paříži francouzské profesorce Anne Moussu a českému diplomatovi Miloši Šafránkovi. Po studiích dějin umění a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vytvořila obdivuhodné dílo v prostředí, kde přes všechny proklamace nebyla fotografie v institucionálním rámci dějin umění ani zdaleka pojímána jako rovnoprávný výrazový prostředek stojící po boku malbě, soše a později ani instalacím a performancím.
Anna Fárová české fotografii urputně prošlapávala cesty a k jejím prvořadým dílům se chovala s erudicí obvyklou pro malířství a sochařství. Až do padesátých let nebylo zvykem vydávat autorům monografie ani připravovat samostatné výstavy nebo sestavovat pečlivé soupisy děl. Další dvě desetiletí trvalo, než začaly být fotografie jako umělecké artefakty nakupovány do státních sbírek.
Ve fotografii příznivé atmosféře druhé poloviny padesátých let se Anně Fárové podařilo vydat vůbec první monografii Henri Cartier-Bressona a zahájit řadu proslavených "čtverečků" edice Umělecké fotografie.
Nebát se a mluvit
Ve svých textech zprostředkovávala českému prostředí převážně autory kolem agentury Magnum, z českých psala především o těch, s kterými ji pojilo dlouhodobé přátelství. Mimo jiné byla dlouholetou rádkyní tvorby Josefa Koudelky. Za své poměrně krátké působení v Uměleckoprůmyslovém muzeu, než musela po podepsání Charty v roce 1977 místo opustit, stihla položit základy první české veřejné fotografické sbírky a vedle řady dalších výstav připravit retrospektivy tvorby Františka Drtikola a Josefa Sudka.
"Měla obrovský přehled, znala se s kdekým, nebála se mluvit zcela otevřeně a dělat výstavy, které pravdivě ukazovaly šeď a absurditu komunistického režimu. Pomohla světu objevit Sudka, Drtikola nebo Funkeho. Má velkou zásluhu na tom, že naše fotografie má dnes tak dobré jméno," říká historik fotografie Vladimír Birgus.
Autor/ři: Tomáš Pospěch


| Autor: Tomáš Pospěch | Vydáno dne 22. 03. 2010 | 1559 přečtení |
| Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |