Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Hranice dokumentu

 

Svatopluk Klesnil, z cyklu Chvíle šampiónů, 2009, bakalářská diplomová práce

Druhá část výstavy Klauzurní a diplomové práce z Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě za rok 2009. Ostrava, Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona, 10. 12. 2009 – 20. 1. 2010. 


    Zatímco první část výběru z nejnovějších klauzurních a diplomových prací studentů Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě byla jejím kurátorem Alešem Kunešem zaměřena na portrét, (Ateliér 24/2009) druhá část představuje různé aktuální polohy dokumentární fotografie v tvorbě současných studentů z České republiky, Polska a Itálie.
 



 

 

 

Zuzana Zbořilová, z cyklu Máma, 2009, klauzurní práce 4. ročníku
Matěj Třešnák, z cyklu Ve stylu 50. let, klauzurní práce 4. ročníku
Martin Cáb, Love is Art, Art is Porn, 2009, klauzurní práce  2. ročníku
Marco Ceccaroni Still lLife, 2009, klauzurní práce  1. ročníku ITF
Akradiusz Gola, z cyklu Uhelné ženy 2009, diplomová bakalářská práce

K sociologickému pojetí má nejblíže soubor sugestivních portrétů Arkadiusze Goly, zachycující za výstižného využití depresivních tmavých barev ženy pracující v povrchových provozech slezských dolů. Prostředí, v němž ženy pracují, je špinavé a omšelé, plné černého prachu a mazlavého bláta. I mnohé ženy na jeho fotografiích dávno ztratily půvab, oblékají se do odpudivých vatovaných bund, neforemných montérek a dlouho nepraných triček. Mnohaletá dřina ve špinavém prostředí se u většiny z nich podepsala ve tvářích i postavách, které ztratily rysy ženské krásy a jemnosti, ale alespoň některé z těchto žen se urputně snaží i v těchto podmínkách zachovat si půvab. Zcela jiný svět mladých obyvatel mnohonárodnostního Londýna zobrazují sociologické portréty Natálie Benešové, v nichž mají důležitou roli i doprovodné texty. Svatopluk Klesnil ve svém cyklu Chvíle šampiónů využil nevšedních úhlů záběrů, ostrých barev a kombinací denního a bleskového světla k podtržení groteskních momentů ze specifického světa soutěží skotu u nás i v Paříži, v němž s jemnou ironií zobrazil zobecňující momenty nadšení, hrdosti a radosti majitelů a chovatelů výstavních exponátů.
Další výrazná část tvůrců směřuje od sociologických témat k subjektivním vyjádřením svých pocitů a k pohledům do mikrosvěta své rodiny a přátel. Michal Popieluch se v téměř monochromatických expresivních snímcích snaží vizualizovat své zážitky z cest autem. Zuzana Zbořilová s velkou jemností a citlivostí fotografovala svoji maminku a její svět, symbolizovaný detaily prostředí, které ji obklopuje, a současně vyjádřit svůj vztah k ní. A konečně Martin Cáb ve zdánlivě motivicky i stylově zdánlivě nesourodých syrových aktech a portrétech, bezprostředních momentkách a romanizujících detailech krajin z cyklu vytváří osobitý celek cyklu Love is Art, Life is Porn, v němž prozrazuje mnoho o sobě, svém vnitřním světě, o svých blízkých i o svých vztazích.
Řada současných mladých autorů používá v dokumentární fotografii výrazných stylizací a někdy i počítačových manipulací, které by ortodoxní dokumentaristé považovali za nepřípustné. Někdy může jít jen o barevný posun, jak to můžeme vidět třeba na vizuálně mimořádně působivých záběrech Matěje Třešňáka z prostředí jízd starých automobilů ve stylu padesátých let, jež získaly 1. cenu v letošním Czech Press Photu a které působí spíše jako momentky z hraného filmu nebo pečlivě inscenované reklamní výjevy než jako autentické snímky skutečnosti. Jindy může jít o počítačové propojení záběrů vzniklých na různých místech a v různém čase do jediného absurdního celku, jak ukazuje třeba italský student Marco Ceccaroni v cyklu s neméně absurdním názvem Zátiší. Hranice dokumentární fotografie se však stále rozšiřují a fúze dokumentu a fikce dnes nejsou ničím výjimečným.
Současná dokumentární fotografie je košatější než kdykoliv předtím a její hranice jsou stále vágnější. To dokazuje i tato ukázka aktuální tvorby současných studentů Institutu tvůrčí fotografie, v níž tvoří dokument jeden z důležitých proudů.

                        Vladimír Birgus
                        (úvodní slovo z výstavy)
 


| Autor: * redakce * | Vydáno dne 14. 01. 2010 | 3182 přečtení |
| Počet komentářů: 2119 | Přidat komentář |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |