Seznam rubrik
  Partnerské servery

PhotoRevue.com
naše ikonka

asociacefotografu.com

  Představujeme
  Výměna odkazů
  Nejčtenější články
  Tiráž

PhotoRevue.com vydává Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, vychází od 23. 06. 2002, ISSN 1214-2913
Redakce Vladimír Birgus, spolupráce Petr Vilgus a Tomáš Pospěch, webmaster David Macháč phpRS.

Jindřich Marco: Fotografie 1945-48

 

Stredoeurópsky dom fotografie Bratislava, Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a České centrum v Bratislavě Vás srdečně zvou na zahájení výstavy

 Jindřich Marco: Fotografie 1945-48

 Výstavu, která bude otevřena v rámci Měsíce fotografie v Bratislavě do 11. 12. 2011 denně od 11 do 18 hodin,  zahájí její kurátor Vladimír Birgus, ředitelka Českého centra v Bratislavě Jana Burianová a ředitel SEDF Václav Macek ve středu 2. 11. 2011 v 17 hodin

 

Stredoeurópsky dom fotografie, Prepoštská 4, Bratislava, www.sedf.sk



 

 

 

 

 

Utečenci z východu, Berlín 1945
První knihkupec, Berlín 1945.

Jindřich Marco: Fotografie z let 1945-1948

Bratislava, Stredoeurópsky dom fotografie, Prepoštská 4, 2. 11. – 12. 12. 2011. V rámci Měsíce fotografie 2011. Vernisáž 2. 11. 2011 v 17 hodin. Organizátoři: Stredoeurópsky dom fotografie, Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě, České centrum Bratislava

 

Český fotograf Jindřich Marco (1921 – 1999) po tři roky fotografoval uklízení nejstrašnější války v Evropě. Více než samotné trosky zbořených měst ho zajímali lidé, kteří se snažili na jejich místě znovu postavit domy, školy, nádraží a továrny, kteří se snažili znovu žít svůj obyčejný každodenní život. Vytvořil dodnes neobyčejně silný soubor desítek snímků, který má v české doku­mentární fotografii čtyřicátých let souměřitelný protějšek prakticky jenom v cyklu Zdeňka Tmeje z totálního nasazení mladých českých mužů, publikovaném v knize Abeceda duševního prázdna (Praha 1945, nové vydání New York 2011). Jeho fotografie jsou bez vnější dramatičnosti, nezachycují zabíjení ani požáry, nepatetizují, ale jenom hluboce přesvědčivě a s osobní zkušeností autora ukazují život obyčejných mužů, žen a dětí radikálně změněný válkou. Nenajdeme na nich žádné generály nebo prezidenty, ale lidi zaměnitelné za většinu z nás. Ukazují negaci obvyklého pořádku a obvyklých hodnot, přízračné trosky kdysi výstavných paláců, kostelů a domů, lidskou bolest, utrpení, ponížení, zoufalství, strach a únavu, ale i naději na návrat normálního života. Tyto fotografie jsou konkrétními dokumenty o Ber­líně, Drážďanech, Varšavě, Londýně, Budapešti a dalších městech bezprostředně po druhé světové válce, ale jsou to často i obecněji platné symboly válečného barbarství. I bez toho, že by ukazovaly přímo válečné boje. Podobně jako fotografie Roberta Capy, Margaret Bourke-White, Leonarda McCombeho, Wernera Bischofa, Jevgenije Chalděje a dalších fotografů té doby ukazují utrpení, ale také sílu lidí, kteří ani po všech prožitých hrůzách, po všem ožebračení a duševním a často i fyzickém mrzačení neztráceli sílu k dalšímu životu. Většina Marcových momentek působí maximálně bezprostředně, často máme dojem, že stojíme nikým neviděni přímo uprostřed scény. Marco měl cit pro výmluvné detaily i pro nápadité konfrontace různých motivů, které přispí­vají k tomu, že jeho snímky mají často vedle prvoplánového záznamu skutečnosti před objektivem i symboličtěji a obecněji pojatý druhý významový plán v podtextu, že realitu nejenom zobrazují, ale také interpretují. A také že leccos naznačují o postojích a názorech jejich autora. Zachycoval osudy obyčejných lidí, kteří sami válku nezavinili a nevyvolali, ale jejichž životy válka radikálně změnila a kteří nesmírně trpěli i dávno po jejím skonče­ní.

Marcovy fotografie z trosek německých měst, z pouličních trhů či ze života v Maďarsku během hyperinflace se objevovaly především v novém pražském týdeníku Svět v obrazech a v dalších československých časopisech, ovšem pro­střednictvím agentur Black Star a později Pix byly publikovány také v legendárním americkém Lifu, brit­ských časopisech Picture Post, Lilliput a Weekly Illustrated nebo ve francouzském týdeníku Paris Match. Marcova kariéra předního fotoreportéra krátce pokračovala při fotografování bojů na Středním východě v roce 1948, kdy zachycoval židovské přistěhovalce po příjezdu do Haify, boje v Negevské pouští, děti v ortodoxní náboženské škole v Jeruzalémě či arabské zajatce.

V následujícím období stále se stupňující studené války však už Marco nemohl dále pracovat pro bntské a americké obrazové agentury. V červnu 1950 byl zatčen a později byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na deset lei nepodmíněně, z nichž po snížení trestu strávil sedm let prací v uranových dolech v Jáchymově. Po propuštění vydal řadu vlastivědných obrazových publikací i odborných knih o numismatice a grafice, portrétoval desítky umělců, vytvářel romantizující záběry Prahy, pod pseudonymem Václav Svoboda vydal v Rakousku knihu z okupace Prahy v srpnu 1968. Nikdy však už nevytvořil silnější fotografie než byly ty z období 1945-1948. Koncem letošního roku vyjde jeho monografie v pražském nakladatelství Torst.

                                                                                 

Vladimír Birgus

                                                                                  kurátor výstavy

 

 

 

 


| Autor: administrator | Vydáno dne 01. 11. 2011 | 1666 přečtení |
| Počet komentářů: 265 | Přidat komentář |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |