Díla polských studentů opavského Institutu tvůrčí fotografie představena nejnověji v ostravské Galerii Opera

„Tradice studia Poláků na českých vysokých školách je velmi dlouhá, vždyť už na nejstarší středoevropské univerzitě, založené roku 1348 v Praze císařem Karlem IV., tvořili Poláci významnou část studentů. Rovněž na českých uměleckých školách už vystudovalo několik vynikajících polských umělců. Třeba sochařka Alina Szapocnikow, která byla těsně po válce studentkou Josefa Wágnera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, nebo filmová režisérka Agnieszka Holland, v době Pražského jara a jeho násilného konce studující na pražské FAMU (nedávno natočila jeden z nejlepších českých filmů posledních let Hořící keř).

Šimon Pikous

INSIDE/OUTSIDE

ROBERT KISS

Vít Šimánek FOTOGRAFIE 2003 - 2013

Autor: Vít Šimánek

Název výstavy:  Fotografie 2003–2013

Výstava posledních dvou projektů předního českého reportéra a dokumentaristy.

Kurátor výstavy: Tomáš Pospěch

Pořadatel:  Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, za podpory statutárního města Ostravy

Místo konání: Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona (Čsl. legií 14, Ostrava)

Datum konání:          19. září – 16. října 2013

(výstava otevřena vždy 1 hodinu před představením)

Vernisáž: ve středu 18. září 2013 v 17 hodin

Srdečně vás zveme na zahájení výstavy.

Setkání s pořadateli a autory je možné jednu hodinu před vernisáží.

Vít Šimánek: Fotografie 2003–2013

Galerie Opera, Divadlo Jiřího Myrona, Ostrava, 19. září – 16. října 2013

Vít Šimánek (1973) patřil na přelomu devadesátých let a začátku prvního desetiletí k nejvýraznějším studentům Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Překvapoval intenzitou práce i kreativitou přístupů, s jakými přistupoval k dalším a dalším tématům. Z různých stran zde ohledával jazyk dokumentární fotografie v projektech zaměřených na své blízké okolí (Republika Žižkov, 1997–2003) nebo v několika souborech z žižkovské nemocnice, kde pracoval jako sanitář. Vedle intenzivního nasazení pro svou tvorbu patřil také k nemnoha fotografům, kteří se nebáli inovovat dokumentaristickou momentku o řadu netradičních přístupů. Například v žižkovské nemocnici původně vytvořil neúprosnou reflexi času v komparaci portrétů starých lidí s jejich oficiálními občankovými podobenkami z mládí (cyklus Portréty, 1996), později fotografoval tradičním stylem sociálního dokumentu hodně otevřené černobílé momentky náročné práce ošetřovatelů a posledních chvil života pacientů (Interna, 1996–1997), a nakonec zde v barevných rozostřených záběrech snímal reflexi pohledů pacientů z nemocničního lůžka (Pohledy nemocných, 2002–2003).

            Nyní představovaná sklizeň Šimánkových fotografií z posledních deseti let připomíná, že jejich autor se živí jako reportážní fotograf. Dokumentaristické východisko je zde proto v obou nových projektech obohacováno o reportážní přístup, původní  experiment vystřídala zkušenost a snaha o vizuální sdělnost.

Institut tvůrčí fotografie se do třetice zasazuje o objevení díla autora, jež se zachovalo na skleněných negativech

"KDE ZAČÍNÁ EVROPA"

PHoto España 2013: Těla a politika v Madridu